Jiří Kobza
7. Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Dohody o Mezinárodní finanční korporaci vyplývající z rezoluce Rady guvernérů Mezinárodní finanční korporace č. 273. ze dne 16. dubna 2020 /sněmovní tisk 45/ - prvé čtení
Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobrý večer. Dovolte mi, abych vám představil stanovisko poslaneckého klubu hnutí SPD ke sněmovnímu tisku číslo 45, což je vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna dohody o Mezinárodní finanční korporaci vyplývající z rezoluce Rady guvernérů Mezinárodní finanční korporace č. 273 ze dne 16. dubna 2020. Mezinárodní finanční korporace, jak již zde zaznělo, je členským subjektem skupiny Světové banky a v podstatě jde o největší globálně působící rozvojovou instituci svého druhu. Její činnost je zaměřena na podporu soukromého sektoru v takzvaných rozvojových a transformujících se ekonomikách, například formou dlouhodobých úvěrů či kapitálových vkladů. Předpokládaná změna dohody se týká zvýšení minimální hlasovací síly, která bude zapotřebí při schvalování navýšení kapitálu, a to ze současných 80 % na 85 %. Podpora navýšení kapitálu byla ze strany Spojených států amerických podmíněna zachováním jejich práva veta v případě budoucího rozhodování tohoto typu. Úpravou dohody tedy dochází k zachování práva veta pro Spojené státy americké, a to i v případě jejich neúčasti na navyšování kapitálu korporace a poklesu jejich hlasovací síly. *** V případě Mezinárodní finanční korporace se jedná obecně o projekt s mnoha pochybnými rysy, jehož souvislost s národními zájmy České republiky je jen velmi volná, pokud vůbec nějaká. Navíc platí, že do rozvojové pomoci investujeme jako Česká republika zhruba miliardu ročně z našeho vlastního státního rozpočtu. Mezinárodní finanční korporace je subjektem, který má momentálně na 180 členů jednotlivých členských států. Jejími spoluvlastníky jsou vlády těchto členských států, ale samotná organizace má status firmy, to znamená, že může jednat samostatně jak s jednotlivými vládami, tak i se soukromými institucemi. Ponechat v této situaci právo veta pouze jednomu z členských subjektů, a to i v záležitostech, které se ho bezprostředně netýkají, považujeme za neobhajitelné, podobně jako samotné členství za těchto podmínek, ale nejen z těchto důvodů v takové organizaci. Proto navrhujeme zamítnout vládní návrh v prvním čtení. Děkuji.