Hana Žáková

Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, protože mám ještě pořád začátek nového roku, tak bych vám všem chtěla popřát hodně pevné zdraví a hojnost moudrých rozhodnutí pro naši zemi, protože je budeme potřebovat. A teď už k tomu pozměňovacímu návrhu. Abych ho mohla obhájit mezi vámi, tak jsem šla trochu do historie, protože si ji pamatuji už od toho roku 1985 až 1987, kdy byly spuštěny do provozu všechny čtyři bloky Jaderné elektrárny Dukovany. V roce 1989 ovšem přichází sametová revoluce a ukončuje se mezinárodní dohoda mezi Sovětským svazem a naší republikou o vývozu vyhořelého paliva právě do Sovětského svazu. Byla to hlavně bezpečnostní otázka, protože víte, že tady to vyhořelé palivo může být ještě použito na výrobu jaderných zbraní. Česká republika stála před tím, co s tímto odpadem a jak s ním naložit. V roce 1995 je zprovozněn v areálu Jaderné elektrárny Dukovany první mezisklad použitého paliva, který je potom rozšířen v roce 2006 ještě o druhý, ale přichází 11. září roku 2001 a teroristický útok na Světové obchodní centrum v New Yorku, a je všem jasné, že vyhořelé palivo nemůžeme trvale skladovat v těchto nadzemních skladech, ale musíme ho bezpečně uložit. V tu chvíli Správa úložišť neboli SÚRAO začíná aktivně vyhledávat na našem území vhodné lokality pro vybudování hlubinného úložiště. Bohužel v té době, v roce 2003, to dělá podle platných zákonů, ale které bohužel nezahrnovaly jednotlivé lokality, to znamená samosprávy a starosty, aby do těchto věcí byli od začátku zapojeni. Již od roku 2003 starostové z těchto vybraných lokalit usilují o to, aby vznikl tento zákon, který dnes znovu projednáváme. Tolik let byli házeni přes palubu! Sama jsem to zažila jako starostka malé obce právě na Třebíčsku, kdy vám přijede vrtná souprava na vaše území, začne dělat tyto práce a občané se vás ptají: Starostko, co se tam děje? A vy nevíte. Tahle zasetá nedůvěra a letitá se skutečně nabalovala. Musím říct, že to nebylo jednoduché a nebylo jednoduché vůbec vysvětlovat občanům, že najednou zničehonic na našem území a v naší lokalitě má být takto významná stavba, a my o tom nevíme. To znamená, takové to "o nás bez nás". *** V roce 2004 sepisujeme petice. Další roky probíhají v těchto lokalitách referenda - dosud platná - a všechna odmítají hlubinné úložiště na svých územích. V roce 2012 je první náznak nějakého věcného záměru zákona a roce 2023 jsme se konečně dočkali. Musím říct, že zástupci lokalit hodně ocenili jednání s panem ministrem Síkelou i to, že do toho zákona, do toho, který sem přišel v původním vládním znění, bylo, že o hlubinném úložišti, o té lokalitě, ale i o záložní lokalitě bude parlamentní kontrola, to znamená, že o ní budeme rozhodovat my, poslanci a senátoři, že navrátíme důvěru těm lokalitám, které tolik let jsme házeli přes palubu. Já vás poprosím, milé kolegyně, milí kolegové, zvažte vaše hlasování, jestli navrátíme parlamentní kontrolu a důvěru našim občanům, anebo to necháme na vládě, ať je v budoucnu jakákoliv. Já vám děkuji za pozornost i za to, jak rozhodnete. Děkuju.