Martin Kupka

9. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 564/ - druhé čtení

TransportationCycle 2021-2025Bill CZ_B_2021_00564#1027source ↗

Vážená paní předsedající, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové. V současné době neexistuje z hlediska mezinárodního práva žádný závazný dokument, který by řešil otázky mezinárodní statusu této vodní cesty, a to přesto, že ve všech dokumentech, které jsou přijaty na úrovni Evropské unie, ale i České republiky, spadá tato vodní cesta mezi nejvýznamnější koridory TEN-T, a může se tedy tím pádem na ně vztahovat také poměrně významná finanční podpora ze strany Evropské unie, přičemž existuje podobných situací na hlavní síti TEN-T u tak významných toků, jako je Labe, celá řada mezinárodních smluv mezi jinými státy, ať se jedná o Dunaj, Rýn, Sávu či Moselu. Máme tedy za to, že opravdu je namístě potom, co bylo možné dojednat základní parametry té smlouvy, tak abychom ji definitivně ratifikovali i u nás. K tomu zbývá poslední krok, a to je souhlas dolní komory Parlamentu České republiky. Já bych vás chtěl poprosit o podporu této smlouvy, protože zavádí jasná pravidla o tom, jak se budou oba státy o ten tok starat. Německo se zavázalo k tomu, že bude udržovat na celém území plavební hloubku nejméně 1,4 metru a také v uplynulých letech provádělo a nadále provádí zásahy do říčního koryta tak, aby opravdu byla garantována hloubka 1,4 metru. Znamená to pravidelné prohrábky, znamená to pravidelnou údržbu celého toho říčního toku. Česká republika paradoxně je na tom z hlediska plavebních poměrů na většině částí splavného toku Labe lépe než Německo a v podstatě od Střekova až do Týnce nad Labem je ta plavební hloubka kolem 2,3 metru. Máme několik úzkých hrdel, která představují opravdu vážný problém z hlediska spolehlivosti té vodní cesty. Nicméně tato dohoda hovoří jen o tom a odkazuje se na jiné platné dokumenty, jako je například dopravní politika České republiky pro období od roku 2021 do roku 2027 s výhledem do roku 2050, že budeme na tom úseku Labe od hranic po Střekov garantovat shodnou plavební hloubku 1,4 metru, a dále budeme rozvíjet ten tok tak, abychom až po zbytek, nejlépe až do Pardubic, postupně udržovali hloubku 2,3 metru. To říká ta smlouva a zavazuje obě strany, aby se v tomto směru staraly o samotnou řeku, o její plavební parametry, a je jasné, že musíme pro úpravy, které nás mají čekat do budoucna, zajistit splnění všech ostatních legislativních požadavků a podmínek. Samozřejmě že ta smlouva nestojí nad zákonem a není schopnA v tomto směru řešit dlouhodobé problémy, které na tom toku máme, Ale říká, že je závazkem české strany o ten tok pečovat a směrovat svoje kroky k tomu, aby opravdu se ty principy dohody naplnily a i Labe na českém území bylo splavné. Zmíním jeden důležitý předpoklad. Protože lodní doprava obecně patří mezi nejekologičtější módy dopravy a ve všech systémových dokumentech, strategických dokumentech Evropské unie i České republiky figuruje lodní doprava jako preferovaný mód dopravy právě proto, že je schopná přepravit zejména u sypkých materiálů u nadrozměrných přeprav, je schopná přepravit unikátní množství za poměrně nízké jednotkové ceny, ale zároveň také za menšího negativního dopadu na životní prostředí. Součástí té dohody je mimo jiné ustavení smíšené komise pro společnou péči o Labe a dohled nad dodržováním obsahu dohody, kdy v okamžiku, kdy se podaří smlouvu definitivně schválit, ratifikovat, Česká republika i Německo budou moci nominovat po třech zástupcích a zvát pro takové jednání komise i externí hosty. Jsem přesvědčený, že tato dohoda opravdu organicky a správně doplňuje všechny strategické dokumenty, že ji máme přijmout a že se máme starat o to, aby i lodní doprava v České republice se mohla rozvíjet, abychom postupně mohli odstranit ona zmíněná úzká hrdla a zajistili to, že když všechny dokumenty hovoří o postupném přesunu nákladní dopravy ze silnic na železnici, ale ty dokumenty hovoří také o přesunu části nákladní dopravy rovněž na vodu. Zmíním poslední bod. I tato plavební cesta figuruje ve všech strategických dokumentech, které zajišťují nadgabaritní neboli nadrozměrnou přepravu nákladů pro výstavbu jaderných elektráren, a i v minulosti, v okamžiku, kdy se budovaly Dukovany, kdy se budoval Temelín, právě tato vodní cesta byla k přepravě některých specifických nákladů hojně využívána a počítáme s tím i do budoucna. Děkuji mnohokrát za pochopení, za vyslyšení těch argumentů a za podporu této dohody.

Source: ParlText CEE · speech_id CZ_S_20240227_01027