Radim Fiala

Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové. Dovolte, abych navrhl bod, který se jmenuje Podpora migrace díky novému migračnímu paktu Evropské unie. Včera jsme o této problematice mluvili. Já jsem bohužel byl přerušen asi v polovině toho, co jsem tady chtěl říct k této mimořádné schůzi, nebo ve třech čtvrtinách. Chtěl bych zařadit tento bod, abychom o tom mohli mluvit i dál, protože samozřejmě jsme se k tomu nestihli vyjádřit. Ale jsou zde některé důležité věci, které mi dovolte, abych zmínil v té migraci i dnes, protože to považuji za velmi důležité. Důvodem tohoto mého vystoupení není to, abych si udělal nějakou čárku, že jsem tady chvilku zdržoval a zkritizoval vládu, ale ta problematika, si myslím, že je velmi důležitá a je zásadní z hlediska bezpečnosti, samotné budoucnosti a možná i přežití suverénní České republiky. Pro budoucnost a bezpečnost České republiky je nový migrační pakt, protože usnadňuje masovou nelegální migraci do Evropy i k nám, zásadní bezpečnostní hrozbou, to je potřeba si tady jasně říct. Pojďme krátce k novodobým kořenům problémů s masovou migrací do Evropy a k tomu, proč je nepřijatelný jakýkoliv jiný přístup než nulová tolerance nelegální migrace do Evropy, znovu opakuji, nulová tolerance nelegální migrace do Evropy včetně trvalých kontrol na našich státních hranicích. V roce 2012, a to je ten důvod, Evropský soud pro lidská práva vynesl takzvaný rozsudek Hirsi, pojmenovaný po soudním případu Hirsi Jamaa a ostatní proti Itálii, možná si to pamatujete. Toto soudní rozhodnutí uvádí, že evropské státy mají zákonnou povinnost zachraňovat migranty, kdekoliv je ve Středozemním moři najdou, byť třeba jen 100 metrů od libyjského pobřeží. Takže když zachráníte toho migranta 100 metrů od libyjského pobřeží, je vaší povinností ho převézt do evropského přístavu, aby tito lidé mohli požádat o status uprchlíka. Okamžitě se na to všechno nabalují ty další konsekvence, o kterých jsme tady hovořili. To znamená, musíte mu zajistit ubytování, musíte mu zajistit stravování, musíte mu zajistit sociální věci a to samozřejmě stojí další peníze. Když italské námořnictvo zadrželo ilegální migranty ve Středozemním moři a poslalo je zpět do místa jejich vyplutí v Libyi, tento soud nejenže Itálii odsoudil za porušování lidských práv, ale Italové museli navíc každému z těchto ilegálních migrantů ve jménu morální újmy zaplatit 15 000 eur. Mimochodem, v této souvislosti byl vyšetřován a stíhán i náš kolega Matteo Salvini, když se jako italský ministr vnitra snažil proti ilegální masové migraci skutečně bojovat nejenom slovy, ale zastavoval ty lodě v přístavech, nenechal je vystoupit ven, posílal je zpátky, tak ho soudili. Lidskoprávní soudcokracie se zde postavila nad demokratickou vládu vzešlou ze svobodných voleb a je to už v Evropě i v České republice poměrně rozšířený jev a stav. O soudním rozsudku Hirsi v Africe samozřejmě všichni slyšeli, tleskali, slavili to a mnozí pochopili, že pokud se jim podaří dosáhnout břehu Středozemního moře, stačí břehu Středozemního moře z africké strany, tak je námořnictva evropských zemí a neziskové organizace budou muset převézt přímo do Evropy. Po tomto soudním rozsudku je nyní cílem mnoha migrantů se jednoduše nalodit a být mezi zachráněnými. V důsledku toho se o tuto cestu pokoušejí doslova miliony lidí, často s pomocí nevládních organizací, takzvaných promigračních neziskovek, jejichž plavidla čekají těsně u libyjského pobřeží, až se na moři objeví čluny s nelegálními, s ilegálními migranty, aby je mohly zachránit, samozřejmě mezi nimi spoustu převaděčů, jejímž jediným cílem je byznys, je zisk z převádění migrantů do Evropy. V Evropě je nyní 45 milionů muslimů. Někteří si vybrali a vyberou Západ, naprostá většina z nich však zůstane věrná islámu. Evropané, tedy i my, budeme muset začít skutečně uplatňovat své zákony. Pokud někdo chce oslavovat džihádistické pogromy proti Židům, tak se může jít radovat do Íránu nebo do Kataru, ale v Evropě to prostě nedovolíme, dokud je čas. Ve Vídni, Londýně, Paříži, Berlíně, Bruselu a v desítkách dalších evropských měst nyní probíhají demonstrace na podporu Palestiny. S organizací těchto protestů se započalo v době, kdy těla více než 1 500 izraelských obětí útoků Hamásu ze 7. října 2023, těla mučených, znásilněných, zavražděných a zmrzačených lidí včetně nemluvňat s useknutými hlavami nebo upálenými zaživa ještě nevychladla. Na každé z těchto demonstrací zaznělo mnoho nenávistných hesel namířených proti Izraeli. Bývalý legendární americký ministr zahraničí Henry Kissinger v jednom ze svých posledních rozhovorů prohlásil, že Evropa udělala vážnou chybu, když na svém území umožnila vznik populací imigrantů, kteří odmítají všechny její normy, hodnoty a ústavní základy. Vyjádřil politování nad tím, že v Berlíně lidé osmdesát let po holocaustu na ulicích zcela beztrestně vykřikují a vyřvávají antisemitská hesla. Po odhalení podrobností masakru spáchaného loni v říjnu Hamásem začala v Evropě, zejména ve Francii, vlna rasistického násilí a útoků. Proti komu? Proti Arabům a muslimům? No, to určitě ne, proti Židům. V Evropě jsou obětí nenávisti a násilí Židé. Jakou tragickou dějinnou periodu nám to připomíná? A co tehdy následovalo po pouličních násilnostech? A já říkám: Zastavme to, dokud je čas, a to nepůjde bez zastavení muslimské migrace do Evropy. Provolávání těchto antisemitských hesel, která tady vůbec nechci opakovat, se na Západě opět stalo něčím běžným, přijatelným a prakticky beztrestným. S tím se v České republice nesmíme nikdy smířit a nesmíme to u nás nikdy dopustit. Co to předpokládá? Především absolutně nulovou toleranci vůči jakékoliv nelegální migraci, nulovou toleranci vůči eurounijním šíleným nápadům na přerozdělování a export muslimských migrantů a žadatelů o azyl skrze nový migrační pakt k nám domů. Tady musíme říct nikdy, klidně i za cenu bruselských výhrůžek a sankcí. Řekla toto v jednáních o hlasování o tomto migračním paktu Fialova vláda? Neřekla. Bála se být proti, byť jí za to nic nehrozilo. Žádný příčetný člověk si nepřeje nejhorší formu války, kterou je válka občanská. Z tohoto důvodu musí Evropa lépe porozumět tomu, co si sama přivodila. Evropa možná zamýšlela dělat dobro, páchat dobro, ale v důsledku toho byla v podstatě zaplavena lidmi, o kterých si Evropané mysleli, že prchají před tyranií, ale kteří sebou ve skutečnosti tuto tyranii přinášejí. Zcela identické jsou postoje muslimských migrantů v Evropě, těch migrantů, kteří mohou být v důsledku migračního paktu Evropské unie přemístěni i k nám domů. Další autoritou, kterou dnes budu krátce citovat, je Hans Georg Maassen, bývalý dlouholetý šéf německé vnitřní civilní zpravodajské služby, tedy německé kontrarozvědky, a půjde rovněž o nelegální migraci do Evropy. Použité citace budou z rozhovoru s touto osobností pro týdeník Echo 24. Cituj: "Pochybuji o tom, že by evropští politici v souvislosti s novým migračním paktem mysleli vážně omezení masového přistěhovalectví do střední Evropy. Máme tu co do činění s ideologií politické levice. Jim už dávno nejde o ochranu uprchlíků ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu, jak ještě před deseti lety neustále tvrdili. Jejich skutečným motivem je vytvořit jinou společnost. Ta jednání na úrovni Evropské unie, spor o to, jestli na vnější hranici Unie zřizovat přijímací střediska a podobně, větší část toho je podle mě lakování narůžovo. Naprosto jistě ta opatření nepovedou k omezení migračního proudu do Evropy, protože oni nic takového nechtějí." Pořád cituji bývalého šéfa německé kontrarozvědky a mluví se teď o těch levičácích, levicových politicích, ultralevicových politicích z Evropské unie. *** V praxi se těch lidí, myšleno ilegálních migrantů, kteří nedostanou azyl, už stejně nikdy nezbavíme. Představa, že budou podstupovat azylové řízení ve střediscích Evropské unie někde v severní Africe, není z tohoto světa. Nebude to fungovat. Jinými slovy si takový člověk říká, že ten migrační pakt prostě nebude fungovat. Plány, které se teď projednávají na evropské a unijní úrovni, jsou určené k ukolébání občanů střední třídy ve smyslu: Něco děláme, nemějte obavy. Je to něco jako to společné evropské řešení, na které čekáme od roku 2015, které prostě nepřichází. "Evropské elity už dospěly k pozoruhodné otevřenosti. Postupně se zbavují studu a říkají, co skutečně chtějí. Chtějí jiný politický systém, který už nemusí být nutně demokratický, ale vládnou v něm kádry, které bychom v Německu mohli charakterizovat jako ekosocialistickou kliku," říká bývalý šéf německé kontrarozvědky. "Společnost, o kterou oni usilují" - rozuměj ultralevicové síly v Evropské unii - "se má vyznačovat pestrostí, což je jeden ze základních stavebních kamenů levicové ideologie. Jakékoliv vlastenectví, jakýkoliv pocit identity jsou jim podezřelé a mají být zničeny. K tomu právě slouží i masové přistěhovalectví." Konec citace. Není na místě být váhavý a schovávat se při hlasování někde v koutě, kličkovat a lhát vlastním občanům. Jen ten, kdo je v tomto odvážný a nelavíruje, jen ten, kdo je rozhodný a při volbě mezi vlastí a Bruselem volí zájmy svého státu a národa, uspěje před soudem historie. Současné vlády Polska, Maďarska a Slovenska nám v tomto ohledu ukazují souvislosti s migračním paktem cestu, po které máme a musíme jít, a já vyzývám premiéra a celou vládu, aby se při závěrečném hlasování na Radě Evropské unie vyslovila jasně proti migračním paktu a aby se mu, i když bude velmi pravděpodobně i přesto schválen, nikdy nepodřídila. Pokud to uděláte, budete mít v této věci vždy jednoznačnou podporu hnutí SPD, pokud tady jde o životní zájmy České republiky. Hlasujte proti migračnímu paktu! Kolegyně, kolegové, závěrem ještě považuji za nutné říci, že schválení migračního paktu je hořkým plodem reformy fungování Evropské unie skrze Lisabonskou smlouvu v roce 2009. Lisabonská smlouva totiž mimo jiné převedla migrační a azylovou politiku mezi agendy, o kterých se v Radě Evropské unie hlasuje většinově takzvanou kvalifikovanou většinou, tedy není zde možné uplatnit právo veta jako třeba v záležitostech daňové nebo zahraniční politiky. Pro pořádek ještě dodávám, že já jsem zde ve Sněmovně 18. února 2009 hlasoval proti ratifikaci Lisabonské smlouvy. Bohužel, byli jsme v menšině. Většinové hlasování v rámci orgánů Evropské unie je cestou do pekel a na příkladu migrační politiky, o které jsem teď mluvil, je to jasně vidět. Je pro mě zcela nepřijatelné, aby byla České republice, ale i jakékoliv jiné zemi vnucena nařízení, jejichž aplikace ji a její, tedy v tomto případě naše, občany zásadně a nenávratně poškodí, což je zcela nepochybně i případ migračního paktu. A o to více to tedy platí, když s takovým nařízením dotčený stát nesouhlasí a prostřednictvím své vlády hlasuje proti němu, což je nyní případ Maďarska, Polska a Slovenska, a já bych si přál, aby to byl případ i České republiky. Přesto je jí vnuceno, a i když je nedodržuje, tak je tvrdě sankcionována, včetně drakonických finančních pokut, a je tedy nucena vybírat si mezi dvěma zly. Ale na to jsme si od Evropské unie už zvykli. Já tuto volbu jako volený zástupce českých občanů v dikci svého ústavního slibu odmítám podstupovat, odmítám na ni přistoupit. I proto odsuzuji kličkování Fialovy vlády a ministra Rakušana ve věci migračního paktu, a proto říkám jasné ne migračnímu paktu Evropské unie. A proto také opakovaně říkáme, že nás členství v Evropské unii v její současné podobě jako stát zásadně a nevratně poškozuje. Proto vás, vážené kolegyně a kolegové, žádám, abyste mnou navrhovaný bod podpořili a zařadili na projednávání pléna Poslanecké sněmovny. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. Jenom pro pořádek musím konstatovat jednu věc. Já jsem vám udělil slovo, protože jste vystoupil s přednostním právem, ale návrhy pro pořad schůze se musí podat do půl hodiny po začátku schůze. To znamená, váš bod není hlasovatelný, ale slovo jsem vám udělil. Děkuji vám. Nyní tedy přistoupíme k hlasování. Přivolám kolegy a kolegyně z předsálí. Ještě předtím přečtu omluvy. Od 10 do 10.32 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Michael Kohajda, na celý jednací den ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Jiří Mašek a do 10 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jiří Slavík, dále upravuje svou omluvu pan poslanec Tomáš Helebrant, který od 11 hodin ruší svoji omluvu. Z členů vlády se do 12 hodin z pracovních důvodů omlouvá pan ministr Pavel Blažek a od 9.15 do 12 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr Michal Šalomoun. Následující postup bude takový, že nejprve odhlasujeme návrhy na pořad schůze, jak byly předloženy, poté bych udělil slovo předsedovi volební komise Martinu Kolovratníkovi, aby nás seznámil s proběhlými volbami, a následně otevřeme body podle pořadu schůze. Nejprve tedy se vypořádáme s body pořadu schůze. Eviduji žádost o odhlášení, já vás odhlásím, požádám vás, abyste se přihlásili svými kartami. Počet poslankyň a poslanců v sále se ustálil. Nejprve tedy první bod. Pan předseda Cogan navrhuje, aby u bodu číslo 158, sněmovní tisk 569, jedná se o novelu vodního zákona, došlo ke zrušení pevného zařazení, vrací se do bloku třetího čtení. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování s pořadovým číslem 157, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 3. S návrhem byl vysloven souhlas. Dále návrh od pana předsedy Cogana, k bodu číslo 22, sněmovní tisk 656, novela energetického zákona, aby byl zařazen jako první bod dnes. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování s pořadovým číslem 158, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro 159, proti nikdo. S návrhem byl vysloven souhlas. Dále od pana předsedy Cogana bod číslo 21, sněmovní tisk 654. Týká se to vládního návrhu zákona o veřejných kulturních institucích, aby byl zařazen jako druhý bod dnes. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování s pořadovým číslem 159, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro 159, proti nikdo. S návrhem byl vysloven souhlas. A poslední návrh od pana předsedy Cogana je bod číslo 23, sněmovní tisk 659, novela zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, jako třetí bod dnes s tím, že další body by se projednávaly v nezměněném pořadí. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 160, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro 159, proti nikdo. S návrhem byl vysloven souhlas. *** Dále je zde návrh, který přednesl pan poslanec Jan Richter. Je to bod číslo 153, týká se to bodu - návrhu na zřízení vyšetřovací komise ze střelby dne 21. 12. 2023. A navrhuje, aby tento bod byl zařazen dnes jako první. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování s pořadovým číslem 161, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro 80, proti 52. S návrhem byl vysloven souhlas. (Reakce a potlesk zleva.) Je zde avizována kontrola hlasování, poprosím o strpení. (Předsedající se odmlčí.) O slovo se hlásí paní místopředsedkyně Věra Kovářová. Prosím. Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Hlasovala jsem v tomto hlasování "proti", na sjetině mám "pro". Zpochybňuji hlasování. (Nesouhlasné reakce zleva.) Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Je zde návrh na zpochybnění hlasování, v tom případě dám hlasovat. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování s pořadovým číslem 162, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro 151, proti 2. S návrhem byl vysloven souhlas a z toho důvodu budeme opakovat hlasování. Táži se, zda mám zopakovat, o jakém návrhu budeme hlasovat? Je zde tato žádost. Budeme hlasovat o tom, aby bod číslo 153, tedy návrh o zřízení vyšetřovací komise střelby ze dne 21. 12. 2023, byl zařazen dnes jako první bod. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování s pořadovým číslem 163, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro 78, proti 54. S návrhem nebyl vysloven souhlas. Budeme pokračovat dalším hlasováním. (Poslankyně Schillerová z pléna: Teď nemůžu vystoupit?) Já registruji vaši žádost, paní předsedkyně. Prohlasoval bych všechny návrhy a poté vám udělím slovo. Jako další jsou dva návrhy paní poslankyně Jany Mračkové Vildumetzové. Jako nový bod chce zařadit bod s názvem Rakušanova rovnice. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo pro návrh tohoto bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu? Je to hlasování s pořadovým číslem 164, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro 78, proti 81. Návrh byl zamítnut. A druhý bod od paní poslankyně zní: Plakátovací kampaň za peníze daňových poplatníků za 42 milionů korun. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování s pořadovým číslem 165, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro 78, proti 76. I tento návrh byl zamítnut. Tím jsme se vypořádali se všemi návrhy pořadu dnešní schůze a s přednostním právem o vystoupení požádala paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím.