Roman Kubíček

Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, slibuji, že dnes ještě nebudu tolik dlouhý, ale jednou budu, a jenom nějakým způsobem zhodnotím ten návrh zákona, který se svým způsobem tváří jako čistá implementace nařízení Evropské unie, ale úplně tak to není. A ještě nám tady zbyly některé resty z OZE II, které jsme slíbili, že nějakým způsobem vyřešíme. Navrhovaná právní úprava energetického zákona upravuje primárně ukládání energie v elektrizační soustavě, agregaci a flexibilitu a odpovědnost za odchylku spojenou s výkonem těchto činností. Koncepčně je upraveno téma ukládání energie, respektive ukládání elektřiny, včetně práv a povinností provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny, protože zvyšování akumulačních schopností elektroenergetických soustav je současným trendem po celém světě a jako reakce na zvyšující se výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Protože je schopnost soustavy reagovat na nečekané výkyvy výroby a spotřeby dosažena zlepšeným řízením konvenčních zdrojů soustav nebo spotřeby, ve stále větší míře se uplatňují i takzvané akumulační systémy. Jejich účelem je časové řízení spotřeby elektřiny vyrobené eminentními zdroji energie, tedy vyrovnáním rozdílných okamžiků výroby elektřiny a její potřeby, případně uložení elektřiny pro vlastní potřebu výrobce elektřiny. Nové možnosti ukládání elektřiny se tak stávají důležitou součástí energetického systému s rychlým pokrokem k oblasti nových technologických řešení - v současné době se jedná především o baterie - a dále rostoucím podílem variabilní výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Skladování elektřiny nebylo v minulosti prioritou Evropské unie při koncipování strategických záměrů rozvoje energetiky, a to částečně proto, že v energetice založené na fosilních palivech byly výhody skladování velmi omezené, a částečně také proto, že vznikající technologie nebyly pro skladování ve velkém měřítku ekonomicky výhodné. Z toho důvodu nebyla problematika akumulace dříve řešena ze strany Evropské unie, ani legislativně. Nové možnosti skladování se však stávají důležitou součástí energetického systému s rychlým pokrokem v oblasti nových technologických řešení, opět především baterií, a rostoucím podílem variabilní výroby obnovitelné energie. V současné době se obecně nejrychleji rozvíjí akumulace využívající baterie, což asi zná každý z nás. V České republice je ovšem komerční využití velkých systémových zařízení pro ukládání energie využívajících baterie dosud omezené, a to za prvé z důvodu nedostatečného nastavení právních podmínek pro provozování takových zařízení, například není dosud vyjasněno, zda případný provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny musí být také držitelem licence pro výrobu elektřiny, protože s provozem tohoto zařízení je spojena i zpětná produkce elektřiny, obdobně jako v případě výroben elektřiny, nebo zda absence výslovné zákonné úpravy povolání podnikatelského provozování znamená, že je možno zařízení pro ukládání elektřiny na základě obecného podnikatelského oprávnění ve formě živnosti podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, dále jako živnostenský zákon, omezení pro uplatnění zařízení pro ukládání elektřiny na trhu s elektřinou, například omezené možnosti využívání zařízení pro ukládání elektřiny pro účely poskytování podpůrných služeb. Rovněž je za tím velmi omezené využívání zařízení pro ukládání elektřiny pro řízení odchylky obchodníků s elektřinou, protože bez poskytování podpůrných služeb nejsou zařízení pro ukládání elektřiny pro řízení odchylky ekonomicky rentabilní. Akumulace je de facto pouze časově odložená dodávka vyrobené elektřiny do soustavy, také proto zařízení pro ukládání energie nesmí podléhat žádnému dvojímu zpoplatnění, včetně takzvaných síťových poplatků. V případě komerčního provozu akumulace by měly být hrazeny platby zohledňující náklady využívání elektrizační soustavy a základním principem je, aby nedocházelo k dvojím platbám za některé služby. Z tohoto důvodu by za elektřinu dodanou zpět do příslušné soustavy neměly být hrazeny například platby vztahující se k podpoře obnovitelných zdrojů energie a provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny by měl hradit platby vztahující se k nákladům na provoz elektrizační soustavy. Mělo by se jednat především o kapacitní platby, poplatky za ztráty a tak dále. Ostatní formy ukládání energie se v současné době nenavrhuje hmotně právně regulovat. Neznamená to, že by jiné formy ukládání energie než energie v zařízení pro ukládání elektřiny nebyly možné, není ale navrhována žádná zvýšená forma právní regulace takové činnosti. Já jsem se tady dále zabýval ještě trošku flexibilitou a agregací, ale pan ministr to zmínil, takže nepovažuji to za velmi nutné. Nicméně upozorňuji na to, že daná problematika je velmi složitá a lze očekávat množství sporných výkladů této normy. Obecná účinnost návrhu zákona je stanovena na 1. ledna 2025. U vybraných ustanovení, která nelze k tomuto datu fakticky zrealizovat, je stanovena odložená účinnost na 1. červenec 2026, protože od 1. července 2026 se předpokládá zprovoznění funkcionality EDC. Jedná se zejména o vyhodnocování flexibility a ukládání elektřiny z této strany - to je vlastně to datové úložiště. Prozatímní řešení vyhodnocení ukládání elektřiny v zařízeních pro ukládání je vyhořeno vyhodnocováním ukládání elektřiny ze strany PDS, do jehož distribuční soustavy bude zařízení pro ukládání elektřiny připojeno, a to z hlediska stanovení výše složky na podporu elektřiny podle zákona č. 165/2012 Sb. Počátek vyhodnocování ukládání elektřiny ze strany EDC je upraven přechodnými ustanoveními v části třetí, tedy ke změně zákona č. 165/2012 Sb., nikoliv odložením nabytí účinnosti příslušných ustanovení. Přechodná ustanovení čl. II, bod 9 a 10, nabývají účinnosti dnem následujícím po dni vyhlášení zákona z naléhavého obecného zájmu, kterým je zajištění funkčnosti řízení Energetického regulačního úřadu jako ústředního orgánu státní správy. Bod 9 řeší situace, kdy by v průběhu roku 2024 došlo ke jmenování dalšího člena Rady Energetického regulačního úřadu, neboť ta má v současnosti mít podle stávající úpravy pět členů, ale jmenováni jsou zatím pouze tři, a jmenování dalšího člena Rady se zatím nepředpokládá, i když nelze vyloučit. A já se obávám, že v době přechodu na takto složitý systém je snížení počtu Rady ERÚ na 3 asi trošku hazardem. *** Při schvalování novely zákona nezapomeňme na úkoly, které byly uložené usnesením hospodářského výboru při projednávání novely energetického zákona zvaného lex OZE II, a to především s důrazem na řešení dodávek energií v přechodném období, a také je potřeba klást důraz na teplárenskou soustavu, která je nedílnou součástí energetického mixu. Pochopitelně, implementace tohoto zákona nebude vytvářet tlak pouze na Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale současně na Ministerstvo životního prostředí, a velký tlak na Ministerstvo financí. Pochopitelně se očekává využití prostředků z Modernizačního fondu, který je především dnes zásobován výkony z prodeje emisních povolenek. Ale já si dovolím upozornit, a nebudu to do pozornosti rozebírat, že v globálu při scénáři, který se nám dneska vyskytuje, přínos emisních povolenek bude neustále klesat, a jak vždycky upozorňuju, ve chvíli, kdy se z emisních povolenek na úrovni Evropské unie stal finanční derivát, jsme se vydali cestou do malého pekla. Aby fungoval tento systém, pochopitelně všichni vědí, co to je fotovoltaika, všichni vědí, co jsou to větrníky, nicméně jsou to nestabilní zdroje energie, které dnes víceméně sanuje uhlí, a v budoucnosti v maximální míře bude sanovat jaderná energie. To je velmi správné, ale mezitím máme nějaké období, kde bych já jako správný hospodář říkal: Postavme kapacitu obnovitelných zdrojů, postavme k nim náležitou regulaci, jako jsou paroplynové elektrárny, a pak odstavme staré uhelné elektrárny. Ale toto bude předmětem diskuse i na hospodářském výboru. Budeme podporovat prodloužení lhůty a doporučujeme propuštění do druhého čtení. Děkuji za pozornost všem. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Tomáš Müller, připraví se pan poslanec Michal Kučera. Máte slovo.