Martin Baxa

Dobré poledne, milé kolegyně, milí kolegové, dámy a pánové. Já jsem byl ve středu vyzván Poslaneckou sněmovnou, abych se účastnil osobního projednání tohoto návrhu. Tuto výzvu jsem vyslyšel, zkrátil jsem svou zahraniční pracovní cestu do Benátek nad Benátské bienále, a tak mi jenom dovolte, abych se s vámi podělil o jeden úspěch, který j, bych řekl velmi podstatný pro českou kulturu. Naše prezentace na 60. jubilejním ročníku Benátského bienále si myslím, že je skvělá svým obsahem. Projekt mezinárodně uznávané umělkyně Evy Koťátkové velmi zaujal, ale je také významná tím, že se nám podařilo během velmi krátké doby na základě domluvy různých aktérů, včetně slovenské strany, uvést prozatím v provizorní fungování náš pavilon. Máme velké privilegium, že pavilon Česko-Slovenska, jak byl zřízen, stojí v samém středu areálu Benátského bienále v Giardini vedle pavilonu francouzského, německého a britského, a mohli jsme tady tuto prestižní událost pro výtvarný provoz i celou českou kulturu absolvovat v tomto prostoru. Tak tolik jenom na úvod. A nyní k meritu věci. Dovolte mi, milé kolegyně, milí kolegové, abych ve stručnosti uvedl vládní návrh zákona o veřejných kulturních institucích. Návrh byl zpracován v souladu s programovým prohlášením vlády, ale současně - to bych zdůraznil, protože budu na konci navrhovat nevelké, ale přece jenom určité zkrácení lhůt - je tento návrh jedním z milníků cílů Národního plánu obnovy, konkrétně tedy k zajištění víceletého a vícezdrojového financování kultury. Naplňujeme tedy programové prohlášení vlády i Národní plán obnovy. Předložený návrh zakotvuje zcela nový typ právnické osoby - veřejnou kulturní instituci. Půjde o typ subjektu, jehož přínosem bude zejména možnost vícezdrojového a víceletého financování veřejných kulturních služeb, zajištění účasti odborné veřejnosti na řízení a tím související omezení možných politických zásahů do činnosti kulturní instituce a také velkou flexibilitu, kterou zejména instituce živého umění určitě využijí a volají po ní. Zřizovatelem VKI bude moci být buď stát, nebo územní samosprávný celek, popřípadě více územních samosprávných celků dohromady. Jedná se zde o variantu, kdy by veřejnou kulturní instituci spoluzakládalo město a kraj. V čele VKI bude stát ředitel jmenovaný správní radou složenou alespoň z jedné třetiny ze zástupců odborné veřejnosti. Veřejná kulturní instituce bude financována ze strany zřizovatele podle finančního plánu. Finanční plán může být sestaven maximálně na čtyři roky. Může být ve zřizovací listině doba kratší, ale to je podle našeho názoru doba optimální, a na základě finančního plánu bude veřejná kulturní instituce řízena podle každoročně schvalovaného rozpočtu. Činnost VKI bude moci být smluvně financována na období až tří let i územními samosprávnými celky nebo státem, kteří ji nezřizují. To znamená, bude-li například veřejná kulturní instituce spoluzaložená městem a krajem, stát může uzavřít maximálně tříletou smlouvu na takto dlouhodobější podporu její činnosti. VKI bude hospodařit s vlastním majetkem, ať už vloženým zřizovatelem, nebo získaným v rámci vlastní činnosti, v případě VKI zřízených samosprávami i majetkem svěřeným, který zůstává v majetku zřizovatele. Zvláštní kategorií vloženého majetku je takzvaný majetek chráněný. Dispozice s takovým majetkem ze strany VKI je omezena, a to s ohledem na hodnotu, kterou takový majetek bude mít, ale i v kontextu toho, že se bude jednat především o kulturní památky, sbírky muzejní povahy nebo knihovní fondy, tak se jedná o druh ochrany, který vlastně umožňuje reálnou transformaci i paměťových institucí na VKI, aniž by mohly vznikat obavy o osud tohoto jádra jejich činnosti. Stávající příspěvkové organizace v oblasti kultury bude možno transformovat na VKI bez přerušení právní kontinuity, a to výlučně na základě rozhodnutí zřizovatele příspěvkové organizace. Návrh byl předmětem velkého množství připomínek zejména v oblasti majetkoprávní a také v oblasti pracovněprávních vztahů. Obava o nastavení pracovněprávních vztahů byla v návrhu odstraněna tím, že odměňování bude na bázi platů. O ochraně majetku, s nímž bude VKI nakládat, už jsem hovořil. Klíčovým bodem je institut chráněného majetku. Veřejná kulturní instituce je koncipována jako alternativa k příspěvkovým organizacím, na druhou stranu jsou zejména pro oblast paměťových a sbírkotvorných institucí příspěvkové organizace v danou chvíli rozhodně vyhovující, v každém případě není účelem zákona povinná transformace příspěvkových organizací na veřejné kulturní instituce. Tento návrh zákona je v každém případě určitým kompromisem různých očekávání odborné veřejnosti i samospráv, vychází z limitů, které dává stávající legislativa, ať už se týká oblasti majetkové, nebo finanční. My nechceme nahrazovat příspěvkové organizace, jedná se o variantu alternativy k nim, ale jsme přesvědčeni o tom, že doplnění spektra institucí vhodných pro poskytování veřejných kulturních služeb zejména v oblasti živého umění, veřejná kulturní instituce bude znamenat velký přínos. *** Návrh zákona nepřináší žádné nové návrhy na státní rozpočet. Ještě, kolegyně, kolegové, než budu avizovat svůj návrh na zkrácení lhůty, chci zdůraznit jednu věc, která je mimo rámec tohoto projevu, kterým jsem chtěl shrnout, co je vlastně obsahem veřejné kulturní instituce. Návrh zákona o veřejné kulturní instituci nebo zřízení VKI se v české kulturní obci diskutuje doslova desítky let. Je to téma, které je spojeno především s institucemi živého umění, jako jsou divadla. Zejména větší instituce, větší divadla, symfonické orchestry mají za to, že tato právnická osoba by jejich činnosti z důvodů, které jsem uvedl, rozhodně napomohla. Nikdy nedošel návrh o veřejné kulturní v projednávání takto daleko, nikdy nebyl tento návrh v předchozích volebních obdobích schválen vládou, nikdy předtím nedoputoval do Poslanecké sněmovny. Toto je premiéra, která může znamenat zejména pro oblast živého umění opravdu zásadní zlom. Jsem přesvědčen o tom, že si toto silné vyjádření tento návrh umožní. V zemích, kde jsme se inspirovali, zejména Rakousko a Německo, a kde existují takové právnické osoby, se prostě ukazuje, že je poptávka po tom, aby zvláště ti, co působí v oblasti živého umění, mohli svou činnost vykonávat touto flexibilnější právnickou osobou, která zajišťuje stabilitu a dlouhodobou možnost financování. Jsem si vědom toho, že tento návrh vyvolal během připomínkového řízení mnoho a mnoho kritických reakcí a různých připomínek. Řadu z nich jsme vypořádali. Jsem schopen vysvětlit i to, kde to vypořádání neproběhlo úplně ke spokojenosti těch, kteří ty připomínky podali, a obecně, tak jako v těch minulých měsících, jsem nyní připraven vést bohatou diskusi. S ohledem na to, dámy a pánové, že se jedná o návrh, který je milníkem Národního plánu obnovy, si přece jenom myslím, že by bylo vhodné provést Poslaneckou sněmovnou, umožní-li to okolnosti, tento návrh, jak nejrychleji to půjde, čímž nechci jakýmkoliv způsobem omezovat diskusi, a proto bych rád požádal o to - a pak to navrhnu v podrobné rozpravě - o zkrácení lhůty ve výboru na 40 dní v souladu s § 51 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Jedná se o zkrácení o 20 dnů tak, aby se mohl v nejbližší době tímto návrhem zabývat gesční výbor a aby mohly být podány případné pozměňovací návrhy, se kterými se pak budeme vypořádávat v dalších částech projednávání. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Mám tady poznamenáno, že navrhujete zkrácení na 40 dnů, o tom budeme hlasovat až v závěru. Nyní tedy poprosím zpravodaje pro prvé čtení poslance Jana Lacinu.