Jaroslava Pokorná Jermanová

Děkuji za slovo, pane předsedající. Hezké poledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře. Já budu na začátek pozitivní - mírně. Asi se shodneme v tom, že je potřeba změnit něco na financování kulturních institucí. Já se domnívám - a tady ta moje pozitivita končí - že zákon o veřejných kulturních institucích měl být nositelem změny financování kulturních institucí, změny financování ve směru, aby peněz na svůj provoz prostě měly víc. A tady bohužel musím říct, že tento zákon toto nenaplňuje. Já jsem se té problematice věnovala poměrně podrobně. Pan ministr financí ví o tom, že jsem pořádala i několik seminářů na to téma, účastnili se tam zástupci samospráv, účastnili se tam zástupci paměťových institucí, účastnili se tam šéfové divadel, a musím říct, že kromě velkých divadel, na základě jejichž návrhu tento zákon je tady prosazován, se potkal s poměrně velkou nevolí, protože na těch seminářích zaznělo, že pro paměťové instituce prostě není použitelný, a v žádném případě neřeší zlepšené financování kulturních institucí. Já musím říct, že mě velmi mrzí, že pan ministr poslal do vlády zákon, který na sobě má mnoho nevypořádaných zásadních připomínek z různých oborů a od různých aktérů. Já se tady o nich podrobněji zmíním. Takže když dovolíte, zásadní připomínky uplatnila tato připomínková místa: Ministerstvo financí, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo životního prostředí, Úřad vlády, konkrétně pan ministr a předseda Legislativní rady vlády, místopředseda vlády pro digitalizaci, Úřad vlády, odbor kompatibility, Český statistický úřad, Český úřad zeměměřičský a katastrální, Liberecký kraj, Jihomoravský kraj, Plzeňský kraj, Moravskoslezský kraj, hlavní město Praha, Jihočeský kraj, Zlínský kraj, Svaz měst a obcí České republiky, Českomoravská konfederace odborových svazů, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Unie zaměstnavatelských svazů České republiky. To, co já považuji za velmi problematické, je to, že se nepodařilo vypořádat zásadní připomínky uplatněné dále uvedenými připomínkovými místy. K připomínkám, jež jsou předmětem rozporu, odkazuje předkladatel na podrobné vyhodnocení mezirezortního připomínkového řízení, které je tak dlouhé, že se v podstatě do materiálu, který šel na vládu, jen velmi těžko vešel. Pan ministr potvrzuje moje slova, což jsem velmi ráda. *** A teď abych byla korektní. Co se týče Ministerstva financí, které dalo dva rozpory, připomínky byly projednány, zčásti vysvětleny, zčásti akceptovány a dvě připomínky se staly předmětem rozporu. Požadovalo, aby Česká republika nemohla založit PKI, zavedení nového typu právnické osoby považuje za nadbytečné a současně problematické vzhledem k prolínání soukromoprávní úpravy na poli veřejných institucí a veřejného práva, respektive prolínání odlišného charakteru regulace. Já to považuju za poměrně zásadní připomínku. A teď k Jihočeskému kraji. Jihočeský kraj dal 13 rozporů. Připomínky byly projednány, zčásti vysvětleny, zčásti akceptovány, ale 13 připomínek se stalo předmětem rozporu. Já vás tady nebudu, nebojte se, zdržovat jednotlivými těmi připomínkami, ale dovolím si projít ta čísla za jednotlivé samosprávné celky. Liberecký kraj uplatnil 1 rozpor, připomínka byla projednána a stala se předmětem rozporu. Dále to je Zlínský kraj, který dal 2 rozpory, připomínky byly projednány, zčásti vysvětleny, zčásti akceptovány a 2 připomínky se staly předmětem rozporu. Svaz měst a obcí uplatnil k návrhu řadu zásadních připomínek, byly projednány, zčásti vysvětleny, zčásti akceptovány, ale 22 připomínek se stalo předmětem rozporu. Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky a Unie zaměstnavatelských svazů České republiky měly v podstatě dost totožné připomínky jako ostatní. Musím říct, že 20 připomínek bylo nebo se stalo předmětem rozporu. Českomoravská konfederace odborových svazů uplatnila k návrhu také řadu připomínek a 55 připomínek se stalo předmětem rozporu. Chci říct, že to ukazuje, že - pan ministr kultury odpustí, ale že nedokončil ten svůj domácí úkol. Chápu, že je potřeba nebo že se snaží plnit program svojí vlády, nicméně zákon, který předkládá, můžeme nazvat zákonem lex Národní divadlo, lex Velké divadlo, a ve finále bude řešit problém jenom divadel, která jsou opravdu velká. Žádným zásadním způsobem nedojde ke zlepšení financování menších divadel, která v současné době jsou financována svým zřizovatelem, většinou městy, a velmi často také spolufinancována na základě veřejnoprávních smluv z krajské úrovně. Zákon o veřejných kulturních institucích v žádném případě nezaručí to, že tato divadla, tyto instituce budou financovány vícezdrojově. Ten zákon je pro mě zklamáním v tom, že stát nevzal svoji část zodpovědnosti za fungování systému, a teď schválně mluvím o divadlech, protože tento zákon je opravdu použitelný jenom pro tyto instituce, a jak bych to řekla, nevzal ten svůj (díl) zodpovědností a třeba i za cenu zrušených dotací, grantů se nepřipojil k vícezdrojovému financování, takže vlastně všechno zůstane při starém. Ředitelům velkým divadel bude umožněno mít trochu volnější ruce, ale nebude to znamenat, že do kultury půjde víc peněz. Ale teď se tedy vraťme ke stanovisku předsedy Legislativní rady vlády. "Původní návrh zákona" - a teď cituji - "byl projednán v připomínkovém řízení, jehož výsledky jsou uvedeny v předkládací zprávě a v části 7 materiálu. Návrh zákona je podle předkladatele předložen vládě s 2 rozpory s Ministerstvem financí, 13 rozpory s Jihočeským krajem, 1 rozporem s Libereckým krajem, 2 rozpory se Zlínským krajem, 22 rozpory se Svazem měst a obcí, 20 rozpory s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky, s 20 rozpory s Unií zaměstnavatelských svazů České republiky a s 55 rozpory s Českomoravskou konfederací odborových svazů." Návrh změn - Legislativní rada vlády má k návrhu zákona o veřejných kulturních institucích a o změně souvisejících zákonů tyto připomínky, a já je považuji za zásadní: "Navržená právní úprava přináší do českého právního řádu novou entitu využitelnou pro osoby, které se pohybují v určité oblasti kulturního života a jejichž posláním má být přispívat k rozvoji kulturního života a kulturního dědictví společnosti, k zajištění co nejvyšší kvality veřejných kulturních služeb a k posílení významu české kultury." Na tom se určitě shodnu i s panem ministrem. "Nicméně navržená právní forma je poměrně komplikovaná. Jde o veřejnoprávní právnickou osobu, která ale fakticky kombinuje i prvky jiných právních forem, typicky korporací. Část členů Legislativní rady vlády proto vyslovila pochybnost, zda je skutečně nezbytně nutné v českém právním řádu upravovat novou právnickou osobu využitelnou pro poskytování veřejných kulturních služeb, navíc když zakladatelem může být pouze stát nebo územní samosprávné celky. Návrh zákona zavádí také pro veřejnou kulturní instituci komplikovaný režim nabývání majetku" a tak dále, a tak dále. Kdybych tady četla všechny ty připomínky, tak tady strávíme celé dopoledne. Teď bych si dovolila hodnocení dopadů regulace RIA, a to si dovolím přečíst: "Za prvé je třeba správně formulovat problém, jeho různé aspekty, jeho příčiny a důsledky nejen pro činnost kulturních organizací, ale zejména pro výslednou nabídku kulturních služeb jejich uživatelům a zákazníkům. V návaznosti na to je třeba formulovat cíl jako odstranění nebo omezení uváděných nedostatků ve fungování kulturních organizací, a zejména v nabídce a dostupnosti jejich služeb. Za druhé, ve volbě variant je nutné zvažovat, zda je nová právní forma řešením uváděných nedostatků a zda může vést k jejich snížení nebo odstranění, a současně zvažovat, zda neexistují i jiné způsoby, jak zlepšit funkci a službu kulturních organizací veřejnosti a společnosti. Za třetí, bude-li doloženo, že řešení problému nabídky kultury nelze řešit jinak než tím, že se umožní přechod příspěvkových organizací na jinou právní formu, bude třeba zahrnout do zvažovaných možností také již existující právní formy a případný návrh právní formy veřejné kulturní instituce posuzovat v souvislosti nejen s přímými či nepřímými náklady jednotlivých variant, ale také s náklady vznikajícími tím, že nová právní forma bude muset být zohledněna v množství zákonů. U zvolených variant je třeba identifikovat náklady finanční, ekonomické, společenské, stejně jako přínosy, a tyto náklady a přínosy popsat a vyčíslit všude, kde to bude možné, a kvalitativně je popsat jak pro varianty nulové, tak pro varianty různých řešení. Dílčí náklady a přínosy variant je třeba srovnat včetně nulové varianty v případě kvalitativních nákladů a přínosů tak, aby bylo zřejmé, proč byla určitým nákladům přidělené jejich váha, a podpořit přidělení vah, argumenty a odkazy na faktické poznatky a skutečnosti." To bylo k RIA. A teď, kolik zákonů tím bude dotčeno. Já je tady nebudu jmenovat, ale je to zhruba patnáct zákonů. Doporučená... Já tedy jsem se tím zabývala poměrně podrobněji, v naší stínové vládě jsme to projednávali. A já se domnívám, že návrh zákona v této podobě, který předkládá pan ministr kultury, ke kterému má výhrady i Legislativní rada vlády, kde není akceptováno 135 zásadních výhrad v rámci připomínkového řízení a kvůli kterému se má měnit patnáct stávajících zákonů, v tuto chvíli prostě podpořit nemůžeme. *** A ještě pár konkrétních připomínek, a to z pera ČMKOS, kteří se velmi aktivně účastnili těch debat a dávali zpětnou vazbu i panu ministrovi, který - a já za to děkuji - po určité době našeho naléhání se s nimi sešel, setkal, diskutoval nad jejich připomínkami. Nicméně jenom stručně se tady pokusím identifikovat ty základní problémy, které tam zůstávají nevyřešené. Za prvé je to tedy zrušení instituce soudem, riziko exekučního zrušení VKI třetí stranou. Dále je to nemožnost transformace VKI zpět na příspěvkovou organizaci. Dále možnost podpory státu pouze při zřízení instituce dvěma subjekty. A tohle je za mě podle mě ten největší nedostatek, ta velká škoda a velká nevyužitá příležitost pro to, aby stát vstoupil a nějakým způsobem se pokusil změnit tento náš nepříliš fungující systém financování - a teď, promiňte mi ten výraz - venkovských divadel, mimopražských, mimobrněnských. Dále je to ručení nástupnické instituce za dluhy předchozí instituce. Dále je to oblast absence zákonem zajištěného víceletého financování, neexistence inflační doložky. Když dovolíte, já se tady u toho zdržím, protože jako člověk, který velkou část své praxe strávil v komunále, si neumím představit, že zřizovatel, ať už je to kraj, nebo město, se zaváže na několik let dopředu, že bude poskytovat tomu divadlu nějaké peníze, protože ten samosprávný celek nemá jistotu, jaké příjmy bude v každém roce mít. Ano, on má svůj rozpočtový výhled, ale to je jakási vize, když to přeženu, je to takové přání toho územního samosprávného celku, ale je potřeba si uvědomit, že obec nebo kraj je závislý na tom, jak stát bude hospodařit, jak bude vybírat daně, protože on má většinu svých příjmů právě z daňových příjmů. A já si nedokážu představit - a myslím si, že tady mluvím za všechny radní, starosty, primátory a hejtmany - že by přistoupili k tomu a dali bianko šek na období čtyř let, že budou nějakou částku zaručovat právě zřizovanému divadlu. Já si myslím, že to je velmi optimistický výhled pana ministra a územních samosprávných celků. Ono se to objevuje i v těch zásadních připomínkách. Dále je tady další oblast, to je systém správních a dozorčích rad, prodražující a komplikující provoz institucí. Je tam samozřejmě i problém odpolitizace. Já si totiž neumím představit, že zřizovatel, který svěří majetek nové instituci, nebude chtít mít dohled, jak se s tím majetkem hospodaří, jak veřejná kulturní instituce hospodaří - prostě vždycky to politické očko, jak já říkám, tam bude a je to v zájmu dohledu nad hospodařením se svěřeným majetkem. Já si myslím, že to je správně, takže tady to odpolitizování je velmi nadnesené. Já chápu tu snahu směrem k umělecké sféře, ale směrem ke zřizovatelům jsem si jistá, že oni určitě si to právo ponechají, pokud vůbec na ten institut veřejné kulturní instituce přistoupí, o čemž já tedy velmi pochybuji. Další jsou nejasnosti ohledně osob s nominačním právem. Dále je to převod působnosti dozorčí rady nebo revizora na správní radu. Dále jsou to rozšířené kompetence dozorčí rady. Dále absence zástupců zaměstnanců v orgánech instituce, to mně přijde také poměrně zvláštní. Dále absence zákonem zajištěného otevřeného výběrového řízení na post ředitele instituce. To jako vážně, pane ministře? (Obrací se k ministru Baxovi.) Chápu, že máme v čele Národního divadla zkušeného manažera, který tam je už několik let bez výběrového řízení, ale já si myslím, že každý, kdo stojí v čele takovéto organizace, má projít otevřeným výběrovým řízením. Mně to přijde naprosto v pořádku, nevidím v tom žádný problém. Mělo by být otevřené to výběrové řízení. Dále je to nabytí účasti veřejné kulturní instituce na jiné právnické osobě, možné neoprávněné zásahy správní rady do manažerských kompetencí vedení instituce, dále nedořešené nakládání se státním majetkem při transformaci státních příspěvkových organizací a samozřejmě v neposlední řadě jsou to i podmínky práce a odměňování zaměstnanců, ale to tady pan ministr zmiňoval. Já se tady chci jenom zmínit, že v doprovodné novele zákona o zaměstnanosti je navrženo, aby pro cizince ze zemí mimo Evropskou unii, kteří by měli pracovat jako výkonní ve VKI, neplatila povinnost získat povolení k zaměstnání. Zástupci zaměstnanců tuto úpravu považují za nesystematickou a já se k nim v podstatě připojuji. Já bych tady chtěla říct jenom, že všechny instituce, které jsou zřizované a kterých se VKI týká, jsou instituce, které jsou zřízeny z veřejných peněz, z veřejných peněz jsou financovány a veřejností mají být též kontrolovány. A také si myslím, a znovu to opakuji, že je správné, pokud se koná výběrové řízení na ředitele takové instituce, že to řízení bude otevřené. Já si myslím, že to je věc, která je nepřekročitelná, a musím znovu vyjádřit své velké zklamání, že pan ministr a Ministerstvo kultury nevyužilo tuto příležitost a hlouběji se nezabývali vůbec změnou systému financování našich kulturních institucí. Chápu, že 108 v této Sněmovně toto protlačí, ale můžu tady slíbit za hnutí ANO, že pokud my budeme ve vládě, a já v to doufám, tak se budeme novým, jiným efektivním systémem financování veřejných kulturních institucí v našem pojetí zabývat a budeme se snažit prosadit i to, aby stát převzal část zodpovědnosti za financování a kvalitu těchto kulturních institucí. A teď, když dovolíte, bych chtěla také využít té příležitosti a v souladu s jednacím řádem - a samozřejmě se k tomu přihlásím i v podrobné rozpravě - bych chtěla navrhnout vrácení tohoto podkladu zpět předkladateli k dopracování, a zejména bych ho chtěla vyzvat k vypořádání všech těch zásadních rozporů. To je jedna věc. A druhý návrh, pokud toto neprojde, chtěla bych navrhnout prodloužení lhůty k projednávání ve výboru o 20 dní, jenom proto, abychom měli možnost my všichni, koho to zajímá, podat nebo napravit aspoň částečně, co nám umožní tento nepříliš šťastně zpracovaný návrh - pozměňovací návrhy tak, abychom aspoň trošku zasuplovali Ministerstvo kultury a vypořádali se s některými těmi zásadními připomínkami. Děkuji. Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím, s přednostním právem se hlásil pan ministr Baxa.