Lubomír Brož

Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, jak už tady bylo řečeno, nachází se před námi návrh zákona o veřejné kulturní instituci, který má mít zásadní dopad na správu a fungování kulturního sektoru v naší zemi. Přestože tento návrh může přinášet nějaké nové prvky do našeho právního řádu, stojím tady s vážnými výhradami a zcela se ztotožňuji s výhradami, které přednesla naše stínová ministryně kultury paní Pokorná Jermanová a plně podporuji její návrhy. S těmito vážnými výhradami nemohu souhlasit s tímto návrhem. Za prvé návrh zavádí nový typ právnické osoby ve veřejné správě, která má být alternativou příspěvkové organizaci, tedy veřejnou kulturní institucí, ovšem která má kombinovat prvky korporace a veřejnoprávní entity. Tento hybridní model může vést k velkým právním nejasnostem a komplikacím, a jak upozorňuje zejména Legislativní rada vlády, může vyžadovat dodatečné náklady, včetně například vytvoření nového veřejného rejstříku. S tím se koneckonců v návrhu počítá a mluví se o něm, nicméně žádné náklady s tímto spojené definovány nejsou. Výhrady Legislativní rady vlády koneckonců v tom připomínkovém řízení jsou významným důvodem k mému nesouhlasu s tímto návrhem. *** Další obavy vyvolává i způsob řízení a financování těchto institucí. Byť pan ministr se již k mnoha těm výhradám vyjadřoval v průběhu své řeči, ty výhrady tady stále jsou a pro mě úplně zodpovězeny určitě nejsou. V návrhu se zmiňuje odpolitizování a zvýšení efektivity, ale ve skutečnosti zůstává moc nad financováním a řízením v rukou zakladatelů, státu nebo územních samosprávných celků, což může v praxi vlastně ztížit dosažení těchto cílů. Například i situace, o které pan ministr mluvil, že vlastně je výhodou, že tedy ztěžuje odvolání ředitele, pokud jsem tomu rozuměl, veřejné kulturní instituce, naopak je velice jednoduché někoho jmenovat. Mně to nedává úplně smysl - takže jmenovat někoho je velmi jednoduché, ale odvolat ho je pak velmi těžké. Kritika se týká i komplexnosti a možné neefektivity systémů nabývání a správy majetku a na to zase poukazovala Legislativní rada vlády. A právě nabývání a správa majetku je jedna z největších výhrad, které nejen v připomínkových řízeních padly, ale padly v mnoha diskusích, kdy se o veřejné kulturní instituci hovoří. Kromě těchhletěch strukturálních a administrativních otázek stojí za zmínku i široká škála nesouhlasných připomínek ze strany mnoha významných institucí a organizací, jež tady byly jmenovány - nebudu je jmenovat, ale například Jihočeský kraj vyjádřil obavy o nedostatečnou ochranu sbírek muzejní povahy a o možné negativní důsledky na paměťové instituce. Tento návrh zákona také čelí kritice za nedostatečné zohlednění potřeb a specifik soukromoprávních subjektů a neziskových organizací v kulturním sektoru, tedy v celém kulturním prostředí. Mnoho těch připomínek, které sice pan ministr říká, že byly projednány, ale nebyly uznány a vzaty v potaz, dal i například Svaz měst a obcí. Já úplně na závěr jenom projedu takové ty nejhlavnější výtky, které ten návrh provázejí. Za prvé to, co jsem již říkal, právní komplexita a nejasnosti, prostě nový typ právnické osoby, který kombinuje prvky veřejnoprávní a korporátní instituce. Potom je to finanční a administrativní zátěž. My nevíme, jaké budou další náklady - tady také to padalo i v předchozích projevech, - a naopak to neznamená více peněz pro kulturu. Potom je to ochrana kulturního dědictví, již jsem zmiňoval některé ty připomínky. Dále je to rovnost v přístupu a financování. Některé regiony a organizace kritizují návrh za to, že neumožňuje spoluzakládání veřejné kulturní instituce soukromými nebo neziskovými organizacemi, což může vést k nerovnosti přístupu k financování a podpoře. Potom je to nedostatečná účast odborné veřejnosti. Je tam samozřejmě tady ta jedna třetina ve správní radě, ale co si budeme povídat, správní radu, dozorčí radu jmenuje zakladatel, stejně tak financuje, to znamená, tam není záruka velké účasti odborné veřejnosti. Potom je to zachování stávajících právních norem, to taky tady padlo a je to jedna z těch největších výhrad, že několik připomínek naznačuje, že opravdu cíle návrhu by se možná daly dosáhnout s využitím stávajících právních forem právnických osob bez potřeby zavádění nového typu právnické osoby, která, jak tady i padla a jak i zástupci vládnoucí koalice uznali, může být vhodná pouze pro určitý typ příspěvkových organizací. A potom je to riziko finanční neudržitelnosti, které myslím, že tady nezaznělo, protože paradoxně od toho, že negarantuje nějaký zvýšený příliv peněz do kultury, tak tady existují obavy, které prošly těmi diskusemi a připomínkovými řízeními, že nový systém financování může vést k finanční neudržitelnosti těchto institucí, a to zejména, pokud nebudou zajištěny dostatečné zdroje z veřejných i soukromých fondů. To jsou tedy ty klíčové připomínky a pochybnosti a kvůli nim já s tímto návrhem nesouhlasím v současné podobě a vyzývám k jeho důkladné revizi s cílem zohlednit tyto výhrady. Je zásadní, aby zákon o veřejných kulturních institucích, o kterém se mluví již mnoho let - s tím plně souhlasím - tak aby takovýto zákon reflektoval potřeby všech zainteresovaných stran a přispíval ke skutečnému rozvoji naší kulturní společnosti a ochraně našeho kulturního dědictví. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Mám zde jednu faktickou poznámku - paní poslankyně Levko. Paní poslankyně, prosím.