Petr Fiala

Vážený pane poslanče, rád vám odpovím. Řekněme si ale opravdu, jak to je a jaká jsou fakta. Migrační pakt v té formě, ve které byl vyjednán ministry vnitra členských států Evropské unie, měl naši podporu, protože šel dál a byl razantnější než výsledná podoba migračního paktu, která vzešla z takzvaného trialogu a byla ovlivněna postoji Evropského parlamentu. A tady bych chtěl také připomenout, že proti přísnějšímu migračnímu paktu se vedle frakcí Zelených a socialistické frakce nejvíce stavěla frakce Renew Europe, jejímiž členy jsou europoslanci hnutí ANO, které jinak migrační pakt kritizuje. To je potřeba si říct. Já nikoho z ničeho neobviňuji, já jenom pro pořádek konstatuji, jak to je. Česká republika právě proto, že migrační pakt byl zmírněn, je trošku byrokratičtější než ta původní verze a není tak účinný podle našeho názoru, se v tom finálním hlasování zdržela. My jsme chtěli razantnější azylové řízení, chtěli jsme méně byrokratické řízení, chtěli jsme se posunout dál před hranici Evropské unie. Migrační pakt jde správným směrem, ale nejde dostatečně daleko. Tak to jedna - na vysvětlení toho, proč jsme postupovali tak, jak jsme postupovali, není v tom vůbec žádný rozpor. Vyjednali jsme věc, která byla lepší než ta, která byla nakonec schválena po vstupu Evropského parlamentu do toho schvalovacího procesu. Druhá věc. Není pravda, že dopis 19 členských států, respektive ministrů vnitra, který navrhuje další kroky a kde velmi aktivní roli od počátku sehrává Česká republika, je tu proto, že už teď chceme říct, že migrační pakt je nefunkční nebo že byl špatně vyjednán. Ten migrační pakt představuje v tuto chvíli maximum možného, maximum možného, co se dalo domluvit v rámci stávajícího složení Evropského parlamentu a v rámci názorů členských států. Ale my patříme k těm zemím, které chtějí jít dál a připravovat další kroky, které budou navazovat na přijatý migrační pakt. A proto jsme součástí té neformální skupiny - dnes už 19 členských států, které chtějí efektivně řešit migraci a které formulovaly návrhy na řešení pro Evropskou komisi - nebo formulují návrhy z iniciativ, které už tady třeba existují nebo které by mohly vzniknout. Bezpečné zóny a ujednání podobná nouzovému tranzitnímu mechanismu, komplexní partnerství se třetími zeměmi, to je velice klíčový nástroj, ke kterému musíme dospět. Spolupráce se třetími zeměmi v takové oblasti, jako je rozvojová ekonomická spolupráce, třetí země pak podniká kroky k omezení nelegální migrace, třetí země se zaváže za to (k tomu), že bude umožňovat návrat svých občanů, k tomu musíme dospět. Dalším iniciativou nebo bodem je boj proti pašování migrantů, zintenzivnění reakce Evropské unie, větší kontrola na vnější hranici, intenzivnější výměna informací a tak dál. Důležitá věc - koncept bezpečné třetí země, který lze nyní použít pouze v případech, kdy lze prokázat nějakou dostatečnou vazbu mezi nelegálním migrantem nebo žadatelem a tou třetí, cílovou zemí. My chceme tuto podmínku odstranit nebo aspoň omezit ten požadavek na dostatečnou vazbu. A potom je to také předávání odmítnutých žadatelů o azyl z Evropské unie do třetích zemí před jejich navrácením. Tedy státní příslušníci třetích zemí s pravomocně zamítnutou žádosti o mezinárodní ochranu by mohli být přemístěni do třetí země mimo území Evropské unie a tam by teprve probíhalo to samotné vyhošťování a vymáhání povinnosti návratu. To jsou všechno věci, které chceme prosadit nad rámec migračního paktu, ale (Předsedající: Čas.) pánbůh zaplať za to, že aspoň k něčemu státy EU dospěly. Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Je zájem o doplňující otázku. Prosím.