Petr Fiala
9. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 673/ - prvé čtení
Já jsem si zvykl, že mě z opozice různě nálepkujete, ale lídrem sankcí mě ještě nikdo nenazval. To je novinka. Nicméně mohu vás ujistit, že v případě sankcí vůči Gruzii to opravdu nesedí. Ta informace je naprosto mylná. Ani nevím, kde se vzala. Česká republika nepatří k zemím, které by tlačily na to, aby Rada Evropské unie pro zahraniční věci projednala sankce vůči Gruzii. Já jedinou informaci nebo stopu, kterou tady mám, odkud se to mohlo objevit, je článek Financial Times, kde se píše, že několik členských států prosazuje sankce vůči Gruzii, ale skutečně Česká republika mezi ně nepatří a nenavrhujeme nic takového. To, že situace v Gruzii vyvolala znepokojení a že ta sama vnitropolitická situace v Gruzii je určitě ne úplně dobrá, to asi všichni víme. A aktuální přijetí zákona o transparentnosti zahraničního vlivu, které ukládá nevládním organizacím a médiím, které získají nejméně 20 % svých ročních příjmů ze zahraničí, povinnost se zaregistrovat jako organizace zastupující zájmy cizí moci a předkládat roční účetní výkazy, tak tento zákon je shledáván jako kontroverzní, ať už v mezinárodním prostředí, nebo samozřejmě v samotné Gruzii. A Gruzie čelí masovým demonstracím. Řada států, představitelů Evropské unie, USA a dalších se vyjádřila k tomuto zákonu tak, že bude mít negativní důsledky, přesto ten zákon byl schválen. I když nebyl schválen, protože ho nakonec vetovala paní prezidentka, to závěrečné schválení ještě nenastalo. A teď se vede debata, a vede se i v rámci Evropské unie, o možnostech, jak gruzínskou vládu přesvědčit, aby takový zákon nepřijala. Česká republika, a to je jediné, co Česká republika v této věci udělala, se připojila k dopisu ministrů zahraničních věcí členských států Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, tedy dopisu členských států, který byl adresován Josefu Borrellovi a komisaři pro sousedství a rozšíření, a žádá Evropskou unii o vydání ústní zprávy o dopadech zákona na plnění devíti podmínek, kterými Evropská rada za mé účasti v prosinci 2023 řekla, že Gruzie může mít kandidátský status, pokud splní ty podmínky. A Česká republika s podporou řady dalších členských států zavrhla zařazení situace v Gruzii jako diskusního bodu na program jednání Rady pro zahraniční věci v červnu, a to, aby byl pozván gruzínský ministr zahraničí Darčiašvili na toto jednání a bylo možné s ním o tom mluvit. Takže to jsou kroky, které Ministerstvo zahraničí České republiky udělalo. Schválně jsem je popsal velmi konkrétně a vidíte, že ty kroky vedou ke snaze vést dialog a vést diskusi a mezi těmi kroky rozhodně žádné sankce nejsou. Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku. Prosím.