Mikuláš Bek

Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuju za tu otázku. Já musím vlastně říci, že odhad té studie na příští rok považuji za realistický. Nepovažuji za realistické to, že pracuje s tím střednědobým výhledem, který byl schválen v minulosti, který nepovažuji za pravděpodobný scénář. Ale myslím si, že je to dobrá příležitost, abychom se vrátili vlastně k tomu vývoji v posledních letech. Na tom grafu ti, kteří jsou tady, mohou vidět veřejné výdaje na školství, a to jak ze státního rozpočtu, tak v ostatních veřejných rozpočtech, což je to kritérium, o kterém se mluví ve vládním programovém prohlášení. A já musím říct, že ta situace je historicky docela zajímavá, protože vidíme, že za Nečasovy vlády, přestože byla ekonomická krize, se ty výdaje držely někde blízko 4 %, pak nastoupila vláda Bohuslava Sobotky, v níž byl Andrej Babiš ministrem financí, a došlo ke strašnému propadu někam pod 3,5 % HDP, což si já dobře pamatuju jako rektor, že bylo nejhorší období z hlediska financování ve školství. Pak je pravda, že vláda Andreje Babiše ty výdaje zvyšovala a zvýšila je nejvíce v těch covidových letech, kdy dosáhl rekordní výše také schodek státního rozpočtu. A naše vláda v těch dalších letech, kdy se konsolidují veřejné finance a řešili jsme ekonomickou krizi vyvolanou válkou, jsou výš než v prvních dvou letech vlády Andreje Babiše, tak já bych úplně nestrašil občany tím, že tato vláda se chová vůči rozpočtu školství jakkoliv nezodpovědně. Samozřejmě jako ministr školství bych si uměl představit neomezené prostředky pro školství. Na příští rok usiluji o navýšení toho rozpočtu, protože považuji za důležité, abychom jako vláda naplnili vládní programové prohlášení. Já jsem přesvědčený o tom, že naši voliči chápou to, že v letech 2022, 2023, 2024, kdy jsme i v rozpočtu řešili důsledky války, energetické krize a inflace, se nedařilo zvyšovat ty výdaje, ale jsem přesvědčený o tom, že v tom příštím roce by tomu neměly bránit nějaké vnější okolnosti. Jsem také přesvědčený o tom, že se není potřeba obávat o to, že by nebyly zajištěny prostředky na platy učitelů, protože to je mandatorní výdaj státního rozpočtu. Mimochodem, průměrný plat učitele na střední škole v minulém roce dosáhl 54 000 korun, což je 123 % průměru, na základní škole to bylo 52 000 korun, což je 120 % průměru. Uznávám, není to 130 %, ale taky to není těch 111 nebo 113, což jsou platy po započtení středoškolských učitelek na mateřských školách. V tomhle roce se navyšuje ta alokace o 5 %, na rok 2025 počítá již připravovaný státní rozpočet s odhadem nárůstu o 7 %, kdy to odpovídá tomu růstu mezd v minulém roce podle statistického úřadu. Faktem ovšem je, že zároveň s tím probíhá další nárůst počtu úvazků v regionálním školství navzdory poklesu počtu dětí, což je důsledek špatně nastaveného systému PHmaxů předchozí vládou. Tam je jasné, že vývoj personálních kapacit vlastně jde proti zvyšování platů a je potřeba, abychom se dostali do nějakého optima z hlediska personálního zajištění v regionálním školství a mohli platy zvyšovat podle těch závazků, které na sebe řada politických stran přijala. Děkuju za pozornost. Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně má zájem položit doplňující otázku, prosím.