Mikuláš Bek

8. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 689/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

EducationCycle 2021-2025Bill CZ_B_2021_00808#179source ↗

Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, až do dnešního dne jsem byl velkým příznivcem interpelací a vážil jsem si dialogu, který spolu vedeme. Tato interpelace ovšem obsahuje celou řadu manipulací a lží. A musím říct, že to nepovažuji za způsob, kterým bychom se mohli v oblasti školské politiky dobrat čehokoliv konstruktivního. Tak za prvé. Žádné alarmující zprávy z terénu, které by mohly mluvit o poklesech rozpočtu, nejsou možné, protože naprosté většině škol rostou rozpočty. Projevuje se to mimo jiné tím, že za prvním čtvrtletí rostou ve školách jak platy učitelů, tak nepedagogických pracovníků, a to i v tom prvním čtvrtletí, za které máme kompletní data, kdy se samozřejmě neudělují mimořádné odměny. To znamená tady k žádné alarmující situaci nedochází plošně. Je faktem, že pod větším tlakem mohou být některé výjimkové školy, které už v minulosti musel dofinancovávat zřizovatel, protože nemají minimální velikost tříd. Je tady také zcela jasné, že nikdy nebyl v zákoně stanoven závazek 130 % k průměrnému platu učitele na pásce výplatní v nějakém období roku, to je závazek vůči alokaci státního rozpočtu, který je naplňován. Rozpočet školy je stanovován normativně, tedy stát napočítává nějaké položky toho rozpočtu, ale na úrovni školy je jeden rozpočet školy, se kterým ředitel hospodaří. Naše vláda, to je pravda, odbourala některé bariéry v přesouvání těch prostředků vzhledem k úvazkům, což je něco, o co ředitelé škol dvacet let usilovali, co funguje způsob normativního financování. Takže z mého pohledu je samozřejmě možné, že v některých jednotlivých školách dochází k tomu zachraňování některých nepedagogických úvazků ve větší míře, ale to jsou prostě náklady, které jsou dány rozhodnutími zřizovatele. Zřizovatel je ten, kdo rozhoduje o tom, zda investuje do vybavení školní jídelny, která potom potřebuje méně personálu, a samozřejmě zřizovatel, který do ní neinvestuje, potřebuje více pracovních sil. Tak to je, a to je veliká nevýhoda systému financování, který byl v minulosti zaveden. A já jsem skutečně přesvědčen o tom, že bychom měli usilovat o převod financování nepedagogů prostřednictvím rozpočtového určení daní na zřizovatele. Jenom tehdy v tom může být nějaký pořádek, nikoliv normativním financováním, které vždycky bude vycházet z nějakého průměru. Samozřejmě v letošním roce při té změně metodiky jsme dali k dispozici krajským úřadům rozpočtovou rezervu, jejíž čerpání pravidelně monitorujeme a ty rezervy na úrovni krajích doplňujeme podle potřeby. Krajské úřady ve své pravomoci rozhodují o tom, ve kterých školách budou intervenovat a ve kterých ne, podle posouzení těch lokálních poměrů. To nemůže dělat Ministerstvo školství. Předpokládáme, že samozřejmě v tomhle roce, jako jindy, dojde k dorovnání finančních prostředků v novém školním roce na základě nových výkonů ve školách, protože přesto, že dojde k účinnosti novely, která o něco snižuje úvazková maxima učitelů, bude pokračovat nárůst nových úvazků ve školství a státní rozpočet s tím počítá. Bude také probíhat další financování integračních aktivit pro ukrajinské děti a žáky, na což školy obdrží dodatečné prostředky. Pokud jde o navyšování tarifů, já jsem podpořil stanovisko odborů, které říká, (Předsedající: Čas, pane ministře.) že by se tarify měly navýšit o 10 %. O tom bude nepochybně jednat v nadcházejících týdnech a měsících vláda. Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a táži se paní poslankyně, chce-li položit doplňující otázku? Je tomu tak. Minuta na vaši doplňující otázku. Prosím.

Source: ParlText CEE · speech_id CZ_S_20240611_00179