Mikuláš Bek
8. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 689/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já moc děkuji za tu otázku. Ona míří do takové živé oblasti odměňování na vysokých školách. A já přiznávám, že i můj pohled je formován samozřejmě do značné míry moji osobní zkušenosti. Musím říct, že jsem velkým příznivcem autonomie vysokých škol a jsem vděčný za každé snížení zásahu státu do vnitřního chodu vysokých škol, ale uvědomuji si, že tenhle režim třeba nevyhovuje všem vysokým školám nebo se s ním nejsou s to dostatečně vyrovnat. *** Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno ! Já jsem měl to štěstí, že na mé univerzitě za rektora Zlatušky - později ANO, rektora Fialy - později ODS, Beka - později STAN, dnešního rektora - nestraníka máme nejvyšší platy mezi českými univerzitami, nejvyšší mzdy, abych byl přesný, a já jsem během osmi let svého mandátu pravidelně uzavíral férovou kolektivní smlouvu s odbory. Musím říct, že jsme se vždycky dohodli na férovém nastavení platů, na růstu tarifů, poměrů mezi netarifními a tarifními složkami a považuji to za správné. Já jsem přesvědčen bytostně o tom, že máme kolektivní vyjednávání o těchto věcech a čím méně bude zásahů státu, tím lépe. Jsem o tom opravdu bytostně přesvědčen. Uvědomuju si, že některé vysoké školy v tomhle směru selhávají, buď nevedou kolektivní vyjednávání vůbec, nebo ho vedly tak dávno, že si nevzpomínají, kdy to bylo, a dnešní situace je taková, že stát nějak neurčuje tu výši mezd žádným způsobem a vysoké školy dostávají významnou část z peněz ze státního rozpočtu ve formě příspěvku, se kterým nakládají zcela volně, mohou rozhodnout jakkoliv o přesunu těch peněz mezi fakultami. My vidíme vlastně na celkových číslech o průměrných platech, že ta situace vůbec není špatná, aktuální čísla říkají, že plat profesora ze státního rozpočtu na jeden úvazek, a teď tím pomíjím, že řada akademiků má více úvazků nebo více než jeden úvazek a že dostávají část mzdy z prostředků mimo státní rozpočet, tak profesor měl za rok 2023 102 000 korun, docent 78 000 korun, odborný asistent 56 (000) a asistent 45 (000) - ale asistent je typicky někdo před získáním Ph.D., kdo učí na částečný úvazek. Není to moc běžná pozice, která by byla zaujímána trvale. Jsou to samozřejmě aritmetické průměry. A jsou fakulty, které jsou na tom se mzdami výrazně hůř, než je ten průměr, ale to je rozhodnutí samosprávných orgánů těch škol. Já si umím představit, že v budoucnu nabídneme i v zákoně třeba dvě formy fungování vysokých škol veřejných, jednu formu - tu autonomní s tou svobodou, druhou v otroctví státu provázeném garancí platů, zaručených mezd, možná také, ale nezbytně, rozhodováním státu o počtu zaměstnanců tak, jak je to běžné v německých spolkových zemích, kde Ministerstvo školství rozhoduje o počtech profesorských míst. Myslím si, že nemůžeme garantovat silně mzdy vysokým školám ve chvíli, kdy mají tu míru autonomie, kterou mají, kdy stát vůbec neovlivňuje jejich personální rozhodnutí. Já dobře vím za svoji dlouhou univerzitní kariéru, že prostě v řadě případů navyšují počty úvazků na některých fakultách naprosto bez ohledu na ekonomickou realitu, a tím samozřejmě snižují průměrnou mzdu svých zaměstnanců. To se prostě děje. Je to takové to politické rozhodování na mikroúrovni. A pak jsou fakulty, které vlastně se chovají racionálně a mají ty platy výrazně vyšší, ale je to jejich rozhodnutí. O personálních poměrech dokonce nerozhodují rektoři, ale v tuto chvíli děkani jednotlivých fakult, a je to jejich rozhodnutí, za které musí nést následky. Tak já musím říct, že nejsem na straně té zaručené mzdy na vysokých školách, byť chápu, že pro některé kategorie zaměstnanců to je vážný problém. Já jsem proto letos prosadil a vyjednal dodatečné navýšení rozpočtu vysokých škol o 800 milionů korun a vysoké školy do konce tohoto měsíce předkládají takové plány konsolidace těch mzdových rozdílů tam, kde pociťují, že ta odměňovací praxe není férová, součástí jakési dohody vždycky mezi vysokou školu a ministerstvem je i to, že sjednotí například ty tarify tam, kde existují obrovské rozdíly mezi jednotlivými součástmi univerzit. My jim nechceme předpisovat, jak to mají přesně udělat, ale dáváme jim dodatečné prostředky na kultivaci té personální politiky. Já to považuju za důležité, jen si myslím, že se máme obejít bez přímé ingerence státu v těchto věcech. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji. Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec bude ještě reagovat.