Jana Mračková Vildumetzová

Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěla poděkovat, že mohu vystoupit se stanoviskem našeho poslaneckého klubu. V úvodu bych chtěla zmínit jednu velmi důležitou věc. Já hodně hovořím s občany, kteří vnímají korespondenční volbu. Já jsem to tady z tohoto místa řekla několikrát, že někteří občané si myslí, že lidé v zahraničí nemají možnost volit ani dnes, tak já jim vždycky opakuji, že oni vždycky měli volební právo, pouze museli jet na ten zastupitelský úřad. Ale ta důležitá věc, kterou těm občanům říkám a kterou si málokdo uvědomuje, je, že současná pětikoaliční vláda má Poslaneckou sněmovnu, má Senát, možná má i pana prezidenta, ale důležitá je ta Poslanecká sněmovna a Senát, protože volební zákony musí schválit obě tyto komory Parlamentu. To znamená, že pokud, a to je ten důvod, proč se to tlačí tak na tu sílu, proč se to tlačí tímto způsobem, kterým to je, protože i kdyby se v příštích sněmovních volbách změnila vláda, která by tady předložila změnu volebního zákona v některých parametrech, tak ten Senát nemá lhůtu, nemusí takový zákon projednat. To znamená, že my v tuhle chvíli schvalujeme zákon, který třeba dlouhá léta nebudeme moci vůbec změnit, protože víme, jaké rozložení sil je v současné chvíli v Senátu, a ten se bude z jedné třetiny měnit, to je sice pravda, ale podle mého pohledu nepředpokládám, že by tam ty změny byly natolik velké, aby došlo k nějaké změně toho, aby ti senátoři popřípadě tu změnu, která určitě by byla proti některým těm věcem, tak můžou říci, že takový zákon v žádném případě neprojednají. Já považuju za nutné toto i vysvětlit, protože je to opravdu důležitý argument. My tady budeme... my tady v tuto chvíli schválíme zákon, který popřípadě pak, a já neříkám, v některých parametrech, kterým já se třeba tady budu chtít věnovat, se pak nikdy v budoucnosti nemusí změnit. *** V rámci stanoviska našeho klubu bych, protože vím a jsem velmi ráda, že se uskutečnila ta pracovní skupina, kam ponejvíce byla vždy přizvána naše paní předsedkyně spolu s Radkem Vondráčkem, předsedou ústavně-právního výboru, a my jsme tady dnes mnohokrát už v rámci faktických poznámek hovořili o tom, že tedy rozdělení světa nebude pouze na dvě části, to znamená, že hlasy ze zahraničí se nebudou pravděpodobně, pokud projde ten pozměňovací návrh, přičítat pouze Moravskoslezskému kraji a Středočeskému kraji, ale ještě tam přibyla Praha a kraj Jihomoravský. A já toto opravdu nepovažuji za rovné a spravedlivé. Když tady dnes hovořil pan Bělobrádek, prostřednictvím paní předsedající, řekl, že mu nevadí, že se ty hlasy nebudou přičítat do Královéhradeckého kraje. Asi přece nemusím připomínat, že počet voličů rovná se počet mandátů. Tyto čtyři největší kraje mají již dnes v této Poslanecké sněmovně 94 mandátů. Takže pokud tato vláda hovoří o rovnosti, tak by měla být ta rovnost i v rámci započítávání těchto hlasů v rámci všech regionů. Já jsem si na to nechala zpracovat kompletní analýzu, se kterou bych vás v tuto chvíli v krátkosti chtěla seznámit. Co mě mrzí, je, že když se rozhlédnu, tak tady opravdu vidím jednotky vládních poslanců, protože si myslím, že někteří vládní poslanci asi vůbec netuší, pro co budou ve 13 hodin hlasovat. Příští rok budou volby do Poslanecké sněmovny. A každý kraj tady obhajuje i ty regionální problémy. Každý poslanec tady zastupuje i ten svůj kraj. A pokud se podíváte na tu analýzu, já se k ní za chvíli dostanu, tak uvidíte, o kolik mandátů právě těch deset menších krajů, kam se ty hlasy nebudou přičítat, o kolik mandátů přijdou. Budu vycházet z voleb, které byly poslední sněmovní volby. Je jasné, že jsem musela z některých údajů vycházet. A vy víte, že kolikrát malý počet hlasů může udělat tu tabulku ohledně toho, kdo získá ten mandát, tak to může dopadnout úplně jinak. Ale v tuto chvíli budu vycházet z voleb, které se uskutečnily v roce 2021. V úvodu bych chtěla říct, že odhady, kolik lidí dnes žije v zahraničí a kolik by mohlo v rámci korespondenční volby volit, tak ten odhad je kolem 500 000. Ale v odůvodnění pozměňovacích návrhů je uvedeno 634 700 voličů: západní Evropa 181 000, ostatní Evropa 202 600, Amerika 183 700 a ostatní svět 67 400. Ale autoři neuvádějí postup, jak k tomuto číslu došli. Takže pokud by mi na toto někdo mohl odpovědět? Je jasné, že varianty, které v tuto chvíli budu předkládat, tak když tady v tuto chvíli říkáme, a vy tady, že by mohlo být až 634 700 voličů, tak já řeknu, že by to byla varianta 300 000 voličů. Tak co by to způsobilo v rámci sněmovních voleb roku 2021 podle toho návrhu, který vy v tuto chvíli předkládáte? Středočeský kraj plus 3 mandáty, Jihočeský kraj minus 1 mandát, Plzeňský kraj minus 1 mandát, Karlovarský kraj minus 1 mandát, Ústecký kraj minus 1 mandát, Královéhradecký kraj minus 1 mandát, Jihomoravský kraj plus 4 mandáty, Olomoucký kraj minus 1 mandát, Zlínský kraj minus 1 mandát a Moravskoslezský kraj žádný mandát. Vycházím, znovu říkám, z těchto údajů. To znamená, že do těchto velkých krajů by šlo sedm mandátů a těm deseti menším krajům by se těchto sedm mandátů vzalo. Také bych se, prostřednictvím paní předsedající, chtěla paní Potůčkové zeptat, jakým způsobem dojde k rozdělení těch čtyř částí toho světa? Protože víme, že nejvíce voličů je právě z Evropy. Takže kdybych byla v té skupině čtyř krajů, tak bych si určitě přála, aby to byl popřípadě ten kraj, který dostane tu prioritu, že k němu se budou připočítávat hlasy právě z Evropy, tak to bude největší počet těchto hlasů. Takže chtěla bych se zeptat, jak i toto bude technicky vyřešené. A tady bych chtěla říct, že v současné době čtyři největší kraje - Praha, Středočeský, Jihočeský a Moravskoslezský - reprezentují méně než polovinu obyvatel České republiky, je to 5 024 000 obyvatel cca z celkových 10 516 707 obyvatel, to je 47,78 % obyvatel. A znovu říkám, že v roce 2021 tyto čtyři kraje obdržely 94 mandátů, což je víceméně vyrovnané. V té variantě 300 000 voličů se ten podíl vychyluje ve prospěch těchto krajů. Ve stejném poměru obyvatel by najednou dostali alokováno 101 mandátů. Ale co je na tom úplně to nejhorší, je to, že poslanec z Jihomoravského kraje by zastupoval 44 000 obyvatel a v Karlovarském kraji by to bylo 63 300 obyvatel. To znamená, že voliči z Karlovarského a z těch menších krajů by byli reprezentováni méně, což popírá princip spravedlivé reprezentace. Navíc malé kraje jsou diskriminovány pouze kvůli jejich velikosti. Může pan poslanec Drahoslav Ryba za to, že je z Kraje Vysočina? Můžu já za to, že jsem z kraje Karlovarského? Může pan Hubert Lang za to, že je z kraje Plzeňského? Vám připadá tento princip... To je ta rovnost, o které vy tady hovoříte? Já chápu, že jste potřebovali připravit rychle návrh tohoto zákona. Ale nemůžu se v žádném případě ztotožnit s tím, aby tam ta rovnost nebyla zaručena. *** Ano, vy můžete reagovat tím, že v minulosti to bylo nastavené tak, že se jeden kraj losoval. Za ty poslední roky byl jednou vylosován kraj Ústecký, kraj Středočeský a ještě jednou kraj Středočeský. Ale těch voličů bylo 13 000. V tuto chvíli se očekává, že to číslo bude daleko větší. No a nyní bych se ráda věnovala tomu, že tady máme sousední Rakousko, které má skvěle nastavené, jakým způsobem přiřadit hlas voliče ze zahraničí do konkrétního okrsku, což je velmi důležité. Český občan, když volí a případně žije v zahraničí, má stále nějaké vazby na konkrétní místo v České republice. Může se jednat o poslední místo trvalého pobytu, obec, kde dotyčný vlastní nějakou nemovitost, nebo jednoduše místo narození, kam by se hlas onoho voliče v zahraničí započítal. Takové řešení by české volby rozhodně zefektivnilo. A bylo by především rovné a spravedlivé. Případ Rakouska a územní alokace hlasů ze zahraničí. V Rakousku jsou hlasy ze zahraničí při parlamentních volbách započítány specifickým způsobem. Je zde registr voličů. Rakouští občané žijící v zahraničí, kteří mají zájem hlasovat v parlamentních volbách, se musí předem registrovat na rakouském konzulátu nebo prostřednictvím elektronického systému a získat voličský průkaz, který jim umožní hlasovat poštou. O voličský průkaz lze požádat písemně nebo ústně osobním dostavením (se) na příslušném úřadě. Mnoho měst a obcí vám také nabízí možnost zažádat o voličské průkazy online. Když volič v zahraničí musí být přiřazen k nějaké obci v Rakousku, a to i ti, kteří žijí v zahraničí dlouhodobě, za domovskou obec je považována ta, ve které konkrétní volič byl hlášen naposledy před vystěhováním se z Rakouska. Mám tady jasně znázorněn ten proces, jak se určuje, která obec by to měla být. Takže já si myslím, mohu pokračovat v tom, jakým způsobem je to nastavené v Rakousku, a jsem přesvědčena o tom, že by to takto mělo být nastavené i v České republice. Já znovu říkám, že to, že se tady předkládá korespondenční volba, to, že se tady předkládá tento návrh na absolutní sílu. Mně je především líto to, že vám je úplně jedno, že je naším úkolem nás zákonodárců, abychom udělali všechno pro to, aby lidé měli důvěru ve volby jako takové. A vy tím, jakým způsobem teď postupujete, jakým způsobem teď konáte, tak jsem přesvědčená, že jdete úplně opačnou cestou. Myslím si, že ten návrh by se měl vrátit do druhého čtení. Myslí si to celý náš poslanecký klub. A měly by tam být zapracovány především tyto věci, které by měly zachovat tu rovnost v rámci celé České republiky. Jestliže se chcete tedy dostat do situace, že čtyři kraje budou mít nadpoloviční většinu vlády v této Poslanecké sněmovně, já to opravdu považuji za velmi neférové a nespravedlivé. A byla bych velmi ráda, abyste se nad tím opravdu zamysleli. A jestliže tady paní Potůčková říká, že pozměňovací návrh, který je zde předložen, že byl konzultován s našimi kolegy, tak ano, konzultován mohl být, ale Radek Vondráček i paní Alena Schillerová jasně řekli, že ty hlasy by se měly přičítat do všech krajů. A není možné, aby se to přičítalo pouze do těch čtyř největších krajů. Říkám to znovu, doufám, že mi na to někdo odpoví, paní Potůčkovou tady v tuto chvíli nevidím, jestli by mi mohl i někdo odpovědět, jakým způsobem podle toho návrhu tedy bude ten svět rozdělen na ty čtyři části. A který kraj, to se asi tedy bude losovat, dostane, bude mít Evropu? Mě by to jenom zajímalo, jestli to tedy bude losem, nebo jestli už je to nějakým způsobem předem určené. Zároveň bych chtěla říct, že jsem opravdu zvědavá, jakým způsobem se tato Poslanecká sněmovna a především vládní poslanci postaví k tomu pozměňovacímu návrhu v rámci lidí nevidomých a zrakově postižených, kde jsme předložili návrh. Já bych chtěla poděkovat z tohoto místa panu ministrovi vnitra, protože dal k dispozici lidi z Ministerstva vnitra, kteří vypracovali a pomohli se zpracováním tohoto pozměňovacího návrhu. A to je další aspekt té rovnosti, že když vy tady z tohoto místa hovoříte, že chcete, aby byla rovnost voleb pro lidi, kteří žijí v zahraničí, tak jsem přesvědčena o tom, že byste tu rovnost především měli zajistit pro zranitelné osoby, které žijí v České republice, a to jsou lidi nevidomí a slabozrací, kteří dnes, pokud chtějí volit, musí jít do volební místnosti s asistentem. A ten náš návrh zavádí, že prostřednictvím QR kódu budou moci volit samostatně, svobodně, tajně. A myslím si, že už by bylo určitě dobře i z důvodu všech elektronických nástrojů, aby to bylo umožněno. Moji kolegové z mého poslaneckého klubu mně říkají, že ten návrh nebude ze strany pětikoalice podpořen. Jsem opravdu zvědavá, kdo bude dávat tady ta stanoviska. Jestli to bude pan ministr vnitra. Já si myslím, že by měl, protože kompetenčně ten zákon spadá pod Ministerstvo vnitra. A opravdu budu velmi bedlivě sledovat, jaké stanovisko bude u tohoto pozměňovacího návrhu. Přesto si dovolím z tohoto místa znovu zopakovat návrh na vrácení tohoto zákona do druhého čtení, a to především z důvodu, který jsem se tady snažila vysvětlit i danou analýzou i danými podklady, že není možné, aby se ty hlasy přičítaly pouze čtyřem krajům a nebyla zaručena rovnost, o které vy tady hovoříte, a byla by velká diskriminace právě těch deseti menších krajů, které za to nemůžou, že jsou malé, že jsou menší. Takže já vás znovu žádám z tohoto místa, abyste reagovali na moje vystoupení z řad vládní koalice, abyste mi odpověděli na dotazy, které jsem tady z tohoto místa vyslovila. A zároveň abych vás opravdu z tohoto místa požádala o to, abyste se zamysleli nad tím, že naším úkolem je udělat vše pro to, aby lidé měli důvěru ve volby. *** Já vím, že se to týká vás, nás, ale týká se to všech občanů. A jestliže dnes ve volbách pořád opakujeme lidem "přijďte k volbám" a pořád říkáme, jak ta volební účast v rámci některých voleb není vysoká, a říkáme "přijďte vyslovit svoji vůli, svůj názor", tak já jsem právě přesvědčena o tom, že ti lidé musí vnímat, že naším úkolem je, aby ty volby byly férové, spravedlivé, v souladu s naší ústavou a Listinou základních práv a svobod. Znovu vás žádám, opravdu se nad tím zamyslete, protože ten zákon, který vy předkládáte, je šitý horkou jehlou, není dobře připravený. A takový paradox úplně na závěr, který jsem dnes i dala na sítě - zákon o zbraních. Když jsem tady předkládala, pane ministře, prostřednictvím paní předsedající, aby ta elektronizace, aby propojení těch systémů bylo dříve než 1. ledna roku 2026, tak vy jste řekl, že by se to nestihlo, musely by se na to dát finanční zdroje. Elektronizace voleb bude také od 1. ledna roku 2026, ale platnost tohoto zákona již bude od 1. ledna roku 2025. Všichni asi víme, proč tomu tak je, ale ten paradox jsem tady v tuto chvíli říci musela. Děkuju vám za pozornost. (Potlesk poslanců ANO.) Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Zaznamenala jsem váš návrh na opakování druhého čtení, ano? Podle § 95 odstavce jednacího řádu. Děkuji. Mám zde jedno sdělení, s náhradní kartou 39 bude hlasovat paní poslankyně Jana Hanzlíková. A nyní s přednostním právem vystoupí pan ministr Vít Rakušan. Prosím, pane ministře, máte slovo.