Ivan Adamec

Já mám silný hlas, paní předsedkyně. Děkuji vám za slovo. Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nepochybuji o tom, ale přesto, kolegyně a kolegové v pravé části sálu, prosím, přesuňte své rozhovory do předsálí. Vážený pane ministře, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, tak nedá mi to, abych nezareagoval na průběh té debaty, která tady proběhla. Nakonec není to tak dávno, když jsme dělali seminář pod záštitou hospodářského výboru právě o těch ETS 2, kdy jsme si vysvětlovali ty problémy, které to přinese. Já musím říct, že neměli bychom si tady vyčítat, kdo co kdy schválil. Ona ta doba vždycky má nějaká svá specifika a také bych mohl vyčítat, co schválila zase vaše vláda, váš pan předseda, co udělal v Bruselu. A nebudu to dělat, protože naším cílem by mělo být takové řešení, které nám vlastně naši energetiku udělá stabilní, cenově dostupné energetické suroviny, teplo, cenově dostupný plyn a abychom ten mix udělali tak, abychom dostáli svým závazkům vůči okolním státům Evropské unie a zároveň se nezničili ekonomicky. Je to velmi, velmi těžký úkol, protože to řešíme neustále. Já musím říct, že když tady poslouchám ty příběhy o těch emisních povolenkách, jak to nikdy nemělo být na kapitálovém trhu jako finanční derivát, no tak já vám to řeknu, jak to je. To je přece úplně jednoduché. To ti zelení aktivisté tohle chtěli, protože věděli, že čím půjde emisní povolenka nahoru, tak tím bude větší tlak na dekarbonizaci našich energetických soustav. Tak to prostě je. U té ETS 2 je to ještě horší, protože řekněme si na rovinu, já chápu třeba teplárníky, kteří by chtěli, aby ta emisní povolenka, ta dvojka, byla na všechny zdroje tepla, které vypouští uhlíkové emise, protože dneska to máte omezeno, že ti malí to zatím nemusí, těch dvacet megawatt nebo kolik to tam je Ale na druhé straně, když k tomu přidají ta paliva jako naftu a benzin, to je přece smrtící. To všichni víme, že když zdražíte o skoro 3 koruny litr nafty a benzinu, tak to neznamená, že se lidem zdraží život o 3 koruny na litru. To postihne celou společnost, veškerou ekonomiku. Vždyť vlastně dneska všechno dovážíme, jsme spotřební společnost. Prostě vždyť se podívejte, co se děje na silnicích. A tohleto se všechno promítne do koncových cen. A já chápu, že nikdo nechce si vzít tu zodpovědnost na sebe, že bude ten, který tohleto schválí, a můžu chápat obavy příští vlády, která řekne, že to dostane naděleno. Ale já si myslím, že to, co tady říkal pan kolega exministr životního prostředí, že to je ten správný přístup, že věřme tomu, že když získáme čas, který nemáme v tuto chvíli, že se nám podaří zabránit nárazu do zdi. O tom to celé je. Tak já bych prosil, abychom hledali tohle řešení, abychom si tady nevyčítali, kdo co, protože ta ekonomika prostě nerozlišuje, jaká vláda je zrovna u moci. Ta ekonomika bude taková a ta energetika bude taková, na jaké se tady shodneme, protože tady děláme řešení na řadu let dopředu. A jestli to zkazíme, no tak pak samozřejmě nás to dostihne. A to přece nechceme ani my, ani vy. To si řekněme na rovinu. Nechceme to prostě takhle. A já si myslím, že to, že v tuto chvíli řešíme jenom ty jedničky, to rozdělení, tak jako to je otázka prvního čtení a jestli prostě se dostaneme na to, jak vyřešit ty dvojky, podle mě není čas na nový zákon. A jestli tedy řekneme, že prostě to vyřešíme nějak a budeme tlačit na to Evropskou komisi, tak spojme na to síly. Já nemám rád tohle slovo, protože opozice je od toho, aby tady kritizovala, a koalice od toho, aby činila. Ale tady si myslím, že v tuhle chvíli by mohla vzniknout vzácná shoda na tom, že prostě ten systém je nastaven špatně. Řítíme se skutečně do té betonové zdi a máme nejvyšší čas tu zatáčku vybrat. Tak já bych prosil, abychom skutečně hledali společná řešení. Já jsem pro to udělal i ten seminář, kde jsme si vysvětlovali spoustu věcí a musím tedy říct, že my jsme změnili po tom covidu a vůbec celkově za poslední roky takové to myšlení. Jako když řekne někdo: normální ekonomické vztahy, tak my nevíme vůbec, o čem to mluví, že existuje nějaká tržní ekonomika, že my jsme vlastně na to úplně rezignovali. My dneska máme všechno na dotace. Ale ty dotace přece úplně ten trh zdeformovaly, zkreslily, že nikdo neví pořádně, jak to vlastně funguje ekonomicky. A navíc ty dotace také nevznikají samy od sebe přece. Ty musí někdo vytvořit, ty peníze na ty dotační fondy. A my tady budeme vytvářet fondy, které pak budeme přerozdělovat sociálně slabým rodinám? Kde to jsme? Proč jim ty peníze budeme brát na to, že budeme zdražovat naftu a benzin. Kde to jsme, prosím vás? Tohle není možné takhle dělat. Musí ten vztah být normálně nastaven. Prostě tady je nabídka, tady je poptávka, prostě platí se podle toho, co určuje trh. A to nejsem žádný tržní fanatik. To říkám, jak to je. Prostě jsme na to zapomněli a dělejme všechno pro to, abychom si na to vzpomněli. A věřme tomu, že prostě i v Evropě tlak na ten Green Deal začíná prostě fungovat, protože ta nespokojenost občanů nejenom u nás, ale ve všech zemích Evropské unie prostě začíná stoupat. A co je nejhorší, sami víte z historie, když se dostaneme do ekonomických potíží, tak se dostávají většinou prostě do popředí strany, které vůbec jako nemají rády demokratický systém, a pak všichni čekají na toho spasitele, který je vytáhne z té všeobecné bídy, a pak to končí průšvihem. Vždyť se podívejme na minulých sto let, jak to vypadalo. A ta situace se neustále opakovala. Tak se z toho poučme, abychom se do tohohle nedostali. Takže věřme tomu. Fakt jako to, co jsme si řekli na tom semináři, já si myslím, že to bylo správně, a hledejme to řešení tak, aby prostě - ano, dekarbonizujme, snažme se o to životní prostředí. Ale všichni víme, že Evropa je zlomek světa. Já jsem se informoval, jak to dělají v jiných státech. Tam to dělají proto, že jim to vyhovuje, ne proto, že jsou prostě zelení ideologové, kteří chtějí mávnutím ruky změnit svět. Když přišla válka na Ukrajině a první energetická krize, která se spustila už před ní, protože to bylo tím nedostatkem plynu a že Francouzi vypnuli ty své jaderky, byl nedostatek proudu, tak se ukázalo, že ten systém prostě není schopen života, jak je nastaven. A tehdy mi přišla řada lidí říkat: Teď ten Green Deal skončí. A já jsem říkal: To se tedy pletete. Teď začneme to evropské: Musíme přidat. A přesně to se stalo a teď nás to zase dobíhá. Já si myslím, že musíme ubrat. Musíme ubrat. A když budete sledovat články v médiích, třeba teď řešíme konec uhlí, to je docela zajímavé téma, vlastně přechod z uhlí na plyn, změna energetického mixu, víme všichni, že jaderky budou až koncem třicátých let, že plynovky, pokud neuděláme zákon o urychlení výstavby, tak do toho třicátého roku taky máme problém, a že to uhlí vlastně stejně skončí. Stejně skončí. Ale proč tak tlačit na pilu? A já se hned dočtu, že reinkarnujeme uhlí, protože ho chceme používat v době nedostatku proudu. No to je přece normální, abychom přežili tu dobu. Tady padlo to, že jsme vývozci elektrické energie. Tak já vám chci říct, že jsme taky dovozci. Ale to se řídí ekonomickými pravidly, zrovna co je levnější, a je pravda, že to saldo je přebytkové. Ale v okamžiku, když se stane to, že v těch státech bude produkce té energie řekl bych menší, protože všichni v té Evropě přecházíme na tento systém, no tak co udělají ty státy, které budou mít proudu akorát tak pro sebe? No, nechají si ho pro sebe. Tam žádná solidarita nebude. A teď bude problém, kdy v době, kdy ten proud nebude, to znamená, nebude nám svítit sluníčko, nebude nám foukat, no tak prostě holt bude problém, protože toho proudu bude nedostatek a budeme muset zavádět regulační stupně. Já nechci strašit. Už se připravuje scénář na takzvaný start ze tmy, že kdybychom se dostali do problémů, že by byl blackout. No, je to potřeba řešit, protože nestabilní zdroje mají jednu nevýhodu, a to jsou ty fotovoltaiky, větry. No, ty mají tu nevýhodu, že prostě jsou nestabilní, že nejedou pořád na stejný výkon. A my se vzdáváme tady stabilních zdrojů a nemáme za ně náhradu. Tak to řešme, ale musíme ten čas prostě využít a neblázněme a nevyčítejme si tady něco, že někdo na někoho chce něco hodit. Já si to vůbec nemyslím. *** Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno ! A ještě, když už se o tom tady bavíme úplně na rovinu, přece u emisních povolenek, u těch dvojek, to je geniálně vymyšlené od zelených ideologů, když se k tomu přidá ta nafta. Správně by to bylo, když tedy ty povolenky chceme zachovat a ten tlak samozřejmě, aby to nebyl nástroj kapitálového trhu, ten já chápu, ale bohužel v tuhle chvíli už ten stav je někde jinde. Ještě bych to pochopil pro ten plyn, pro to uhlí v malých teplárnách, tam bych to pochopil, že se ty podmínky srovnají, že nebude mít nikdo výhodu, že to bude stejné. Ale když to dáte do toho paliva, tak je velký problém a navíc jsou tam zase další výjimky - zelená nafta pro zemědělce, pro záchranné systémy, to se prostě nebude platit ta ETS dvojka a řada dalších výjimek, co všechno ten trh strašně deformuje a zdražuje. Takže moje řešení je takové: nechme dneska projít první čtení. Stejně to zamítat je podle mě nesmysl v tuto chvíli. Pusťme to do druhého čtení, bavme se o tom, jak si poradíme s tou ETS dvojkou, a já vám garantuji, že já osobně v žádném případě nechci ani říkat občanům, o kolik jim zdražíme život. A myslím to tak, že nechci ani do budoucna jim ten život zdražovat, když nemusím. Přece každý stát by se měl chovat tak, aby dělal ty věci, aby když už nemusí, tak prostě aby občanům ten život nezdražoval. A nemám nic proti ekologii, ale tady je potřeba říct jednu věc našim občanům, kteří si strašně přejí tu zelenou energetiku - zelená je drahá. Prostě stojí to spoustu peněz a když budeme rozumní... Jo a platí tady taky fyzikální zákony a když nebudeme rozumní, tak do té zdi narazíme. Prosím, pojďme se na to podívat, zkusme to vyřešit ve druhém čtení. Nepodsouvejme panu ministrovi, že tady dělá nějaké věci, které by dělat nemusel. Já si myslím, že ten tlak je od nás od všech, abychom nedělali věci, které dělat nemusíme a zkusme prostě vytvářet tlak na ty okolní státy, aby ty ETS 2 prostě takhle, jak jsou připraveny, nepřišly nikdy do praktického života. Já vám moc děkuji za pozornost, že jste mě vyslechli. Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je s faktickou poznámkou, která má přednost, přihlášena paní Peštová, protože faktické, které jsou přihlášeny elektronicky, mají přednost. Prosím, máte slovo.