Karel Haas

Děkuji mnohokrát za slovo. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, možná jste si všimli, že jsem se přihlásil až v průběhu rozpravy. Ten důvod je jednoduchý. Já s ohromným respektem ke slovům všech, všech předřečníků a předřečnic, se stejně silným, věcným, nikoliv osobním, nesouhlasem s řadou argumentů, které tady zazněly, jsem měl pocit, a to byl ten důvod, proč jsem se přihlásil do rozpravy řádně, nikoliv s nějakou krátkou faktickou, jako kdyby dnes projednávaný sněmovní tisk znamenal konec demokracie v českých zemích a jako kdyby pan ministr spravedlnosti páchal pomalu vlastizradu. Už mě znáte, já jsem suchopárný faktograf, takže se na sedmi nebo osmi věcných argumentech pokusím vyvrátit, že žádný konec demokracie s tímto sněmovním tiskem Českou republiku nečeká, že nezávislost, odbornost, kompetentnost rozhodování českého soudnictví bude pokračovat. Argument první - tím navazuji - ve faktické tady zaznělo, kolik té soudní agendy s laickým prvkem přísedících v České republice vlastně máme. Jak už jsem řekl, mám rád fakta, takže pro vás, koho to zajímá. Céčkové civilní agendy na okresních soudech, a jsou to data zprůměrovaná za pět let, je té agendy s laickým prvkem 0,9 až 1,1 %, to znamená, opravdu se bavíme o marginálii. Téčkové, to znamená trestní agendy na okresních soudech, je zase na tom pětiletém průměru 7,2 až 8,7 %, méně než 10 %. A té téčkové agendy s laickým prvkem na krajských soudech, té je skutečně hodně, ta je dominantní. Ale já hned na to navážu argumentem dva, to je na tom pětiletém průměru zhruba 85 až 89 %. Tolik argument první, abychom si nedělali iluzi, v kolika procentech české soudní agendy je laický prvek zapojen. Druhý silný argument - já jsem vnímal, že to byla pravděpodobně zkratkovitá vyjádření. Laický prvek v českém soudnictví nekončí. U jaké kategorie trestných činů laický prvek zůstává? U zvlášť závažných zločinů. Abyste si to dokázali konkrétně představit, jsou to úmyslné trestné činy, u kterých je horní hranice trestní sazby rovna nebo větší deseti letům, a u trestného činu vraždy novorozeného dítěte matkou. To znamená u těch nejzávažnějších trestných činů laický prvek nadále zůstává. Argument dva. Argument tři - to je můj osobní názor, ale snad názor 23 let praktikujícího právníka - já vždycky říkám: dělník okresního formátu, který těch soudních jednání má opravdu na okresních krajských soudech za sebou celou řadu. V céčkové civilní agendě, která je postavena na rovnosti zbraní dvou stran - strany žalující, strany žalované, nebo strany uplatňující nějaký civilní nárok a strany bránící se tomu nároku - není žádný důvod, aby třetí laická osoba vstupovala do tohoto souboje dvou rovných účastníků civilního sporu. Argument číslo čtyři - kdo jste a působíte v roli zastupitelů obecních nebo krajských v sídlech soudu, tak víte, jaký je kapacitní problém se sehnáním kvalitních kandidátů, které by zastupitelstva do role přísedících jmenovala. Já myslím, že si to každý promítnete, kdo v těch zastupitelstvech působíte. Argument pátý - třetí už od konce - s tím souvisí věk. Není to, abych nebyl brán za slovo, žádná neúcta k věku. Já už jsem taky padesát plus čili dinosaurus. Ale prosím vás, průměrný věk, a to jsou zase tvrdá objektivní data, přísedících u okresních soudů je takový, že 63 % přísedících na okresních soudech je starších 60 let, u krajů je to procento jenom o málo nižší, 58 % přísedících na krajích, na krajských soudech je starších 60 let. Co tím vyjadřuju? To není neúcta ke starším lidem, ale jenom tím vyjadřuju, že se dominantně do toho laického prvku v soudnictví promítá názor v zásadě jedné věkové nebo demografické skupiny, dominantně jedné věkové skupiny obyvatelstva. *** Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno ! Názor šestý nebo argument šestý - padala tady, prosím vás, argumentace tím, jak je to běžné napříč celou Evropou. Já netvrdím, že ve většině států nějaký laický prvek v soudnictví není, ale uvedu tady úplně konkrétní státy, konkrétní argumenty. Řada států nevyužívá, abych byl konkrétní, nevyužívá laický prvek v těch civilních věcech, to je ten argument o rovnosti zbraní. Abych byl zcela konkrétní, můžete si ověřit, je to ozdrojováno: Estonsko, Chorvatsko, Lotyšsko, Slovensko, Řecko, možná některé další státy. To jsou státy, které já jsem dohledal, kde v civilních věcech, v céčkové agendě právě kvůli rovnosti zbraní laický prvek nevyužívají vůbec. A pak jsou státy v Evropě, které určitě já považuju za vysoce civilizované, měly by pro nás být vzorem v efektivitě, v úspornosti, v demokracii. Třeba Nizozemí. Nizozemí nemá laický prvek vůbec ani v civilních, ani v trestních věcech. Není to jediná země, mohl bych pokračovat, Lotyšsko, Kypr, to znamená další státy EU, pro mě ale dominantně Nizozemí. Vzor, ke kterému bychom se měli i velikostí možná přibližovat. Předposlední argument, sedmý - v řadě zemí, kde ten laický prvek je, mají tu právní úpravu výrazně odlišnou a ta právní úprava eliminuje ty nedostatky, které v českém systému přísedících máme. Uvedu dva konkrétní příklady z německé a z rakouské úpravy. Třeba v rakouské úpravě předseda senátu nemůže být přehlasován v případě shledání viny. Čili tam shledání viny v trestní věci nemůže být pouze ze strany přísedících. Jedna ukázka, jak eliminovat v té právní úpravě cizích států. Takže končím osmým argumentem - pokud důvěřujeme nezávislému českému soudnictví, pokud důvěřujeme nezávislým a kompetentním českým soudcům, tak se se sněmovním tiskem 598 nemáme čeho bát. Děkuju mnohokrát. (Potlesk z lavic ODS.) Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a váš příspěvek vyvolal faktickou poznámku, a to paní poslankyně Válkové. Paní poslankyně, nevím, jak se tam teď objevil. (Poslankyně nemá zájem o faktickou poznámku.) Takže máte slovo, takže není to faktická? V pořádku, tak do rozpravy.