Helena Válková

Děkuju, protože se nechtěla být omezena těmi dvěma minutami. Já si myslím, že v tomhle se shodnu, konečně se v něčem shodnu teď s panem předřečníkem. Ano, to se rozhodně nemáme čeho bát takhle, ale oslabujeme ho, a to významně. A já teď řeknu, je vidět, že velmi rychle zareagoval, je to obhajoba pana ministra spravedlnosti, i takhle jsem to vnímala. Asi bych na jeho místě postupovala podobně. Ale vloudily se tam samozřejmě určité nepřesnosti. Nebojte se, nebudu mluvit už hodinu, budu mluvit třeba pět minut, ale ty dvě minuty by mi asi nestačily. Vy jste řekl, pane kolego, argument číslo jedna a dva jste nám tady uváděl procenta 1 %, 8 %. Já vám tedy řeknu k těm třeba v trestní agendě, k těm věcem asi následující: Já ty statistiky velmi dobře znám a vím, jak se podílí na trestné činnosti kompletně z těch 100 % násilná trestná činnost. Podílí se kolem 20 % a ta násilná sexuální ještě méně. Ale to, na co je nejcitlivější veřejnost, to, co budí největší emoce, to, co se diskutuje v rámci médií, není běžná krádež, ale je to právě to, co reprezentuje jenom v tom vašem výčtu jedno, dvě procenta, nebo u těch odvolacích soudů osm procent, respektive krajských soudů. Čili i zanedbatelná procenta můžou mít velký význam svým obsahem, svým dopadem a tím, co způsobují právě ve vztahu k veřejnosti. O těch se bude hovořit a tam bude ten soudce, ten řadový soudce, stát sám. Jako pan Nováček. Už to nebude senát. A je mi úplně jedno, jestli je to 50 %, nebo jestli jsou to jenom 2 %, protože tady jde o závažnost té věci. To je můj první protiargument. Druhý protiargument, když jste tady hovořil o těch kapacitních problémech u některých soudců. Ona už paní poslankyně Ožanová, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, se k tomu vyjádřila. A myslím, že ještě někdo. Tady jde o to, že některé soudy skutečně se s tím vypořádávají velmi dobře a některé nechci říct velmi špatně, ale některé to prostě nezvládávají, ať už je to čímkoliv. Takže já bych doporučila, a nemyslím to teď sarkasticky, aby ti předsedové a předsedkyně soudů, kde mají problém, tak aby se poradili s těmi svými kolegy, předsedkyněmi a předsedy soudů, kde ten problém není tak běžný nebo není tak frekventovaný. Samozřejmě beru i v úvahu, že každý region má svá specifika. Pak tady zaznělo něco, k čemu bych se nerada vyjadřovala. Já samozřejmě jsem na to také citlivá, je to určitý prvek, s kterým jsme se setkali už i u jiných zákonů, tady u tohohle opakovaně dokonce zasáhla Unie přísedících. Řekla, že to tak není. To je ageismus, se tomu říká také cizím slovem, že každý, komu je nad určitý věk, tak by měl usínat a neměl by se vlastně příliš aktivizovat, protože už má svůj zasloužený věk. Takže k tomu se nechci vyjadřovat a myslím si, že mě to docela od vás překvapilo, pane kolego, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. Teď se vyjádřím ještě k tomu vašemu srovnání. No, pro mě jsou vždycky směrodatnější kulturně, historicky i právní kulturou blízké země, jako je třeba to Německo, Rakousko. A země, jako je Estonsko, Řecko, Lotyšsko, tak nevím, tam opravdu to jsou země, kde také jako u nás byla přetržená ta určitá cesta, která u nás byla vlastně započata v tom roce 1931. Takže když srovnám Německo a Rakousko, a vy jste tady velice hezky říkal, jakým způsobem je tam upravena i ta účast těch přísedících, upozornil jste na to. to je to, na co my upozorňujeme také. To je ta chybějící reforma. Tady se udělal jenom první krok, škrt a neudělal se ten druhý, neodpracovalo se to. A vy jste také pracovitý a vždycky se ohání tím, jak máte statistiky, jak si všechno faktograficky doložíte. Jako takový pilný studentík. Já jsem taky mezi ně patřila, ale v takovém případě ne, musíte uznat, že ne všichni jsou tak pilní. A já bych očekávala od vašeho pana ministra, že si tyhle ty údaje, které jsem tady byla nucena citovat až ve třetím čtení, protože on je má k dispozici, takže si je taky nastudoval a podle nich postupoval. Nestalo se tak. Takže souhlasím s vámi, že by se dalo řadu věcí zlepšit a nestálo by to ani tolik práce, a už vůbec ne tolik peněz na našem systému přísedících. No, ale samozřejmě nejjednodušší je to škrtnout. No tak prostě je tady návrh na škrtnutí a já tady říkám, že nám skutečně zůstanou jenom u těch zvlášť závažných zločinů, kterých je opravdu naštěstí málo. Čili aby se neřeklo, a to si troufnu tady říct, aby se neřeklo, že v České republice neexistuje laický prvek při soudním rozhodování, tak je necháme u krajských soudů pouze v trestních věcech. No, tak dobře. Potěmkinova vesnice se tomu taky říká. Já bych je ráda zachovala i u okresních soudů v běžnějších trestních věcech a v pracovních sporech také. Děkuji. Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. A vzhledem k tomu, že již není nikdo, kdo by se hlásil ani s faktickou, ani do rozpravy, tímto rozpravu končím. Táži se, jestli máte zájem o závěrečná slova? Pane ministře. Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Velmi stručně zareaguji. No, my se lišíme v pohledu na věc, což je legitimní, a v zásadě, když to řeknu, pokud jde o přísedící v pracovních sporech, tam jsem nepochopil, proč tam vlastně vůbec někdy byli. Myslím, že tam je ta věc úplně zbytečná a k ničemu dobrému nevedla, a po celou tu dobu, co tam ti přísedící bývali, to není urážka přísedících, ale to je o systému. *** Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno ! Pokud jde o přísedící v trestním právu, já tady poslouchám, jak mají plnit kontrolní funkci a tak dál, tak podle mě nic takového se dnes nekoná. Kontrolní funkci v justici plní dnes už úplně někdo jiný, jinak a jiným způsobem, čili tam ta věc neplatí. A pokud máme praxi takovou, že přísedící jsou velmi často z nouze personální, jsou třeba zaměstnanci obecních úřadů, dokonce zaměstnanci soudů a tak dál, tak já beru veškeré tady to povídání o tom, kdy mám málem pocit, že chystám tady nějaký státní převrat, beru jako hodně nadnesené. Chápu to, ale veřejnost si může být jistá, že pokud projde tento návrh zákona, tak to vlastně ani vůbec nijak nepozná, že se to děje. A základním účelem není to, aby se ušetřilo 8 milionů, ale základním účelem je to, že ten systém v dnešních poměrech už nefunguje tak, jak byl kdysi možná někým zamýšlen, a spíš tu rozhodovací proceduru komplikuje, než něco přináší. To je všechno. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Pane zpravodaji, máte zájem vystoupit? Nikoliv. Takže v tuto chvíli můžeme přikročit k hlasování o návrzích. Já jsem přivolal kolegyně a kolegy do sálu. Ano, zaregistroval jsem, že se budeme odhlašovat. Jenom předtím bych chtěl říct, že zde byl vznesen návrh na opakování do druhého čtení, to bylo od paní poslankyně Ožanové, a to bude tím, čím budeme začínat. Takže já v tuto chvíli prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, aby přednášel jednotlivé návrhy, před hlasováním k nim sdělil stanovisko. A já, než se pustíme do hlasování, všechny odhlásím. Prosím.