Zdeněk Kettner

Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych rád uvedl nový bod, dal do programu nový bod s názvem Revize inkluze. Ono to zní tak krásně melodicky, skoro až poeticky, ale je to opravdu regulérně obrovský průšvih. Naše školství má spoustu problémů. O financích už jsem mluvil opakovaně a i o inkluzi jako takové už jsem mluvil opakovaně. Na férovku je třeba říct, že inkluze bylo politické rozhodnutí, to nebylo odborné rozhodnutí. Odborná veřejnost byla proti, pedagogové byli proti. A prostě skutečně to bylo regulérně postaveno seshora. Jak to někdy bývá, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly, tak tohleto je přesně ten typický příklad. Ve snaze pomoci dětem, určité malé, menší skupině dětí, jsme udělali něco nepromyšleně takovým způsobem, že my jsme jim ve výsledku ještě více uškodili. Inkluze tak, jak jsme ji postavili, nedává totiž žádný smysl. Ona nejenom, že neprospívá většinové dětské populaci, která tím i trpí, ale ona neprospěje ani skupině dětí, pro které byla inkluze vymyšlena. Nemají tak, jak je to nastavené, šanci zažít pocit úspěchu. Nemají prostě. A já jsem zaslechl, je to už, dalo by se říct, od začátku tohoto volebního období, i ze strany pětikoalice, že je potřeba provést právě revizi inkluze, že je potřeba se nad tím zamyslet, udělat nějaké zhodnocení, co to přineslo. Ale zatím se o tom stále jenom mluví jenom v nějakých vzdušných výšinách a reálné kroky vůbec žádné nejsou. A nám ten vlak ujíždí. Každý školní rok znamená jeden ztracený rok pro generaci těch dětí. Jsou to děti, které navíc byly postižené i covidem. Na co, proboha, čekáme? Až se ten systém zhroutí úplně celý? Opřeme se do toho, zjistěme, co a jak, a udělejme reálné kroky, abychom ty škody napravili. My jsme skutečně měli propracovaný systém speciálních škol - nejdřív to byly zvláštní školy, teď to jsou speciální školy, které jako zaměstnance měli speciální pedagogy, kteří přesně věděli, co s těmito dětmi dělat a jak jim dát maximum. Mysleli jsme si, že to zachráníme asistenty, kteří udělají nějaký kurz, nevím, kolik je to, dva semestry nebo kolik, takový rychlokurs. A myslíme si, že tito lidé budou vědět, co je to pedagogika, co je to dětská psychologie a tak dál, což je velice, velice naivní. A navíc jsme zjistili, že to stojí Ministerstvo školství obrovský finanční budget, obrovská finanční částka. A na základě toho, jak to stojí moc, tak se ministerstvo ještě rozhodne, že asistenty omezí, že to bude vlastně na instituce a ne na děti. Takže to úplně plnou parádou dopadne zase na učitele, protože najednou na to budou úplně sami. Vždyť byli chlácholeni, vždyť to byl základ: nemusíte se bát, peněz je dost, asistentů budete mít kolik potřeba, třeba čtyři ve třídě - a najednou učitel tam bude sám. Ty plané sliby ohledně nějakých 130 % průměrné mzdy v České republice, na ty učitelé samozřejmě můžou zapomenout. A teď to skutečně funguje tak, že my po učitelích chceme čím dál více muziky za čím dál méně peněz. Začneme to řešit kdy? Až skutečně odejdou i ti (s) předdůchodovým věkem, že už toho budou mít tak plné zuby, už neuvidí perspektivu - kdo pak bude vzdělávat naše děti? Nějaké rychlokvašky? Zase uděláme nějaké kurzy? Nakonec si řekneme, že vlastně není potřeba nejenom pedagogické vzdělání, ale že vlastně není potřeba vůbec žádné vysokoškolské vzdělání, takže nakonec možná i středoškoláci budou moct učit. Kam až chceme zajít? Proto bych rád navrhl nový bod, právě Revize inkluze, protože skutečně, ono už není za pět minut dvanáct, já si myslím, že už je minuta po dvanácté a čas neskutečně letí. Takže rád bych zavedl tento nový bod, a pokud by to bylo možno, jako první za pevně zařazené body. Děkuji. *** Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno ! Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Znamenám si. Jako první za pevně zařazené body. Další v rámci návrhu na změny schváleného pořadu vystoupí pan poslanec Vondráček.