Věra Adámková

Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, dovolte mi říct několik postřehů. Jsem ráda, že došlo k této dohodě, že tato novela občanského zákoníku je dnes projednávána. Chtěla bych ještě obrátit vaši pozornost k takovému druhému pohledu, který by samozřejmě kolegové právníci neříkali a kdyby tu snad byl někdo, kdo má pocit, že to přeháníme s důležitostí, tak bych chtěla uvést několik postřehů z vlastní praxe. Domácí násilí je velmi obtížně doložitelné, vůbec získat takovou tu spolupráci mnohdy těch postižených. Je to něco podobného jako hledání domácího zloděje. To je také nejtěžší. Já musím říct, že ze své praxe jsem v průběhu pohotovostních služeb, kdy jsem odsloužila za ta léta tisíce hodin, opakovaně ošetřovala osoby, v mém případě to tedy nebyly děti, naštěstí, to bych asi nebyla vůbec schopna tady o tom hovořit, byli to dospělí lidé, v 99 procentech ženy, které byly přivezeny, protože se pokusily spáchat sebevraždu. *** Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno ! A je to velmi tristní. Bylo tam mnoho pokusů třeba vypitím Fridexu nebo pokus o oběšení a podobně a teprve vlastně my na té ambulanci, když jsme vedli hovory v průběhu noci, kdy skutečně pátráte, tak se ukázalo, že ti lidé mají na sobě modřiny, že mají staré zlomeniny žeber, kostí, což si nemohli přivodit, ani kdyby spadli jiným způsobem a bylo to způsobeno tedy domácím násilím. Je to smutné, je to někdy velmi alarmující a nejhorší na tom je, že představte si, že pro takto vlastně postiženou ženu si přijede poté její manžel, ten terorista vlastně v té rodině, s tím, že ji vlastně odveze domů. A já tam stojím v té pozici, že tedy vylučuju vnitřní krvácení a tak dále a tak dále, psychiatr říká: ano, může domů, to všechno se v průběhu té noci stihne. A já vlastně stojím před tím, že nechci, aby jela s tímto člověkem domů. Ona se bojí, ale bojí se tak strašně, že ona nemá sílu vzdorovat a vlastně je tak pod vlivem tohoto člověka, že je ochotna s ním odejít; nebo ochotna, už nemá vlastní vůli. I tohleto se stává. Ty formy domácího násilí jsou velmi, velmi vlastně mutilující ty osoby. A já opravdu prosím, kdyby náhodou tady byl někdo z kolegů ze všech stran, které jsou toho času v Parlamentu, který se domnívá, že trošku přeháníme s důležitostí toho zákona, že třeba to není tak strašné, tak prosím pěkně, je to horší, než si dovedete představit, protože domácí násilí nemusí být vůbec desperát, který vám tam vlítne. To je na první pohled velmi milý člověk. Takže opravdu oni dlouho zůstávají nepoznáni, provádějí neskutečné věci těm lidem. Je to nejenom tedy fyzická šikana, samozřejmě je tam psychické násilí, ti lidé končí na psychiatriích, pokud si nesáhnou tedy na život, a bohužel to pro mě je tedy neskutečná skutečnost. Velmi děkuji všem, kteří se podíleli na tom zákonu. Jsem ráda, že tam právníci našli jaksi tu shodu, tu já neumím tam odhadnout. A opravdu velmi žádám všechny kolegy, i ty, kteří teď se domnívají, že to tady přeháním s důležitostí, je to velmi obtížné. Ty oběti toho domácího násilí jsou vystaveni veliké šikaně, nemají vždycky zastání a je potřeba je ochránit. Děkuji. (Potlesk v levé části jednacího sálu.) Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, a to paní poslankyně Balaštíková se přihlásila. Tak prosím. To byl omyl, takže žádná faktická. Paní poslankyně Adámková byla zatím poslední přihlášená do obecné rozpravy. Ptám se, zda se někdo hlásí z místa. Není tomu tak, končím tedy obecnou rozpravu. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Pokud jsem dobře zaznamenal, tak návrh na vrácení ani zamítnutí návrhu nezazněl. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Ptám se, zda někdo navrhuje přikázání jinému výboru jako garančnímu. Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh zákona byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. (Žádost z pléna o odhlášení.) Ano, zájem o odhlášení. Tak vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami znovu. (Ministr Jurečka se snaží přihlásit.) Počet poslanců se pomalu ustálil. Ano, počkáme na pana ministra, který si vyzvedává náhradní kartu. Jeho vlastní nefunguje, jak jsem pochopil. Tak náhradní karta vydána. Čili ještě jednou zopakuji, budeme hlasovat, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh usnesení, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti? V hlasování číslo 335 bylo přihlášeno 127 poslanců, pro hlasovalo 126, proti nebyl nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jako garančnímu výboru. Organizační výbor zároveň nenavrhl přikázat tento návrh žádnému dalšímu výboru. Ptám se, zda má někdo z vás návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům k projednání. Ano, paní poslankyně. Prosím. Jaký výbor navrhujete?