Miloslav Janulík
10. Vládní návrh zákona o Národní rozvojové bance /sněmovní tisk 699/ - prvé čtení
Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, uvidíme. Uvidíme. Co se týče tělesných trestů dětí, my jsme tady asi všichni více či méně byli tělesně trestáni a já vždycky na to odpovídám, že to nedopadlo tak špatně. Etologové říkají, že asi Homo sapiens sapiens trvá asi 600 až 700 generací, když si spočítáte generaci 30 let, tak asi ten náš druh tady funguje těch 700 generací a je tedy doloženo historicky, že všechny ty generace dětí tím či oním způsobem vychovávali a i lehce fyzicky trestali. Já nejsem zastáncem nějakých fyzických bití a tak dál, ale prostě těm dětem - já to jenom předkládám - se asi musí vytyčovat nějaké hranice. Fungovalo to 700 generací a máme atomové bomby a lítáme na Měsíc a na Mars, takže se to asi osvědčilo, je to empirie, která se osvědčila. A poslední generace asi jedna nebo dvě - přestávají trestat děti fyzicky a podívejte, čeho se dožíváme - střelby masové tu či onde, vidíme to, že mnozí provozovatelé nechtějí vůbec ve svých provozovnách děti, protože ty děti nemají vytyčené hranice. A teď je otázka - já nevím, já to jenom předkládám k úvaze, já netvrdím, nejsem jako žádný děťobijce ani zastánce toho nebo onoho, už jsem sám praotec, takže vidím na vnučce tady ten pokrok, ale nevím, myslím si, že měnit něco, co funguje tak dlouhou dobu, když to funguje opravdu víc než 20 tisíc let a teď najednou do toho vstupujeme radikálně s něčím, a ještě to petrifikovat v zákoně tak, že by člověk mohl být za to postižený, tak to tedy... Já nevím, já s tím vnitřně ztotožněný nejsem. Já si myslím, že stačí úzus, ale není potřeba to petrifikovat vyloženě v zákoně, protože se to nedá odlišit. (Potlesk z řad ANO.) Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Juchelka, připraví se pan poslanec Bělica. Prosím zase sál, aby se zklidnil. Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já moc děkuji, pane předsedající, pane místopředsedo. My jsme v tomto zákoně - a pro mě to je velké překvapení - spojili věci, které tam dle mého názoru jsou nespojitelné, a to jsou ty děti a ty fyzické tresty a samozřejmě to, co se týká těch rozvodů. U nich já mám velkou obavu o to, že pokud my zrušíme kolizního opatrovníka u nezletilého dítěte, u toho páru, který se domluví, tak mám vždycky pocit, že ne každý právník je mediátor, že ne každý soudce dokáže vnést do té rodiny nějaký vjem toho, že třeba jeden z těch rodičů táhne za ten kratší konec provazu, protože je třeba vydíraný tím druhým partnerem, i z hlediska dětí, a domnívám se, že ten kolizní opatrovník, jako svébytný ochránce toho dítěte, může být tím, který vlastně v té rodině může nějakou třeba i sociální práci nastavit, včetně cochemské praxe nebo nějaké mediace v rámci center pro rodinu a sociální péči. Proč tedy jste spojili to zakotvení nepřijatelnosti tělesného trestání dětí v souladu s těmi mezinárodními závazky České republiky právě do toho občanského zákoníku? Proč jste to dali dohromady? Protože my teď v tuto chvíli s tím máme opravdu velký problém, protože bychom se mohli bavit o těch nesporných rozvodech, ale v tuto chvíli tady ještě do toho vnášíme nějaký nový prvek, který je podle mě úplně cizorodý v rámci toho, co tady chceme řešit. A já se potom přihlásím asi pravděpodobně ještě jednou. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. A další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Bělica. Prosím, máte slovo.