Eva Fialová
10. Vládní návrh zákona o Národní rozvojové bance /sněmovní tisk 699/ - prvé čtení
Děkuji za slovo. Já v tomto případě budu opravdu velice krátká. Tento tisk navazuje opravdu na změnu podpoře bydlení a pan ministr tady dostatečně představil všechny ty změny zákonů, které se týkají. Já jenom znovu připomenu, občanský soudní řád, změna obecního řízení, změna krajského řízení, změna zákona o hlavním městě Praha, změna zákona o sociálních službách, zákona o pomoci v hmotné nouzi, změna zákona o Úřadu práce České republiky a poslední, devátou změnou je změna zákona o státním fondu podpory investic. Tím děkuji za pozornost. Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně, a já tedy přerušuji i tento bod a otevírám nyní tu sloučenou obecnou rozpravu, kterou jsme si před chvílí odhlasovali. Jenom ještě jednou vyzvu, aby případné návrhy byly přednášeny opravdu s tou specifikací k tomu konkrétnímu tisku. Sloučená rozprava k bodům 27 a 28 Mezi přihlášenými je jako první paní zpravodajka se svým příspěvkem do diskuze. Prosím. Děkuji moc za slovo. Teď už to nebude tak pozitivní. Tak, vážený pane ministře, o mé osobě opravdu není velkým tajemstvím, že jsem velkým kritikem samotného zákona již v počátku sepsání samotných tezí. Možná to bude i tím, že jsem z kraje, kde obchod s chudobou je denním chlebem, a praktik, jak najít skulinku v zákoně, jsem v praxi viděla dostatek, a tím pádem se nemůžu v žádném případě ztotožňovat s vaším úvodním slovem, že zákon pomůže zkulturnit pro Ústecký kraj například snížení obchodu s chudobou. Takže při samotném představení záměru mě hned napadlo, a to se vám asi nebude líbit, že stát se stane novým obchodníkem s chudobou a ještě bude tyto nekalé praktiky podporovat ještě více ze státních peněz. Ale abych nebyla hned zpočátku neobjektivní, tak díky kritice, kterou jsem v základních tezích hned od začátku pokládala, tak s některými postřehy a připomínkami jste se v zákoně poprali a současný stav zákona na ni reaguje, za což jsem ráda. Ale nyní k samotnému zákonu. Půjdu postupně a u každé zásadní pasáže se na chvilku zastavím. První, co zákon nově ukládá, je kontaktní centra pro bydlení. Jsem ráda, že z původní teze vytvoření neziskového centra jste upustili a soustřeďujete ho do rukou ORP v podobě přenesené působnosti. Bylo by velice nezodpovědné klást na obce další požadavky bez finančního krytí, ale pracovník v kontaktním centru pro bydlení bude muset mít velice široký záběr své kvalifikace. Nejenom, že musí zvládnout základní poradenství, kdy se zájemce projde stávající nabídkou trhu, poradí s problémem v SVJ, případně poradí s finanční gramotností, ale bude muset rozeznat, zda uchazeč podporu v bydlení je vhodným adeptem pro další podpůrný pilíř, kterým je asistence. Bude muset mít hluboké znalosti v sociální oblasti. A není žádný velkým tajemstvím, že sociální pracovníci ve městech již chybí dnes. Kde je budeme brát, když současní často utíkají do neziskového sektoru, kde si mohou vybírat, s jakým klientem budou pracovat a za daleko vyšší platové ohodnocení? Toto pracoviště bude přijímat i byty do evidence a bude muset vyhodnotit jejich stav a vhodnost pro bydlení. V některých ORP jsou uvažovány pouze půl úvazky, jak toto vše má jedna osoba nad rámec své agendy pojmout? Zamyslel se někdo z připravovatelů případně o potenciálu korupčního jednání? Protože může někdo rozhodnout, kdo bude dřív v pořadníku nebo komu se bude dávat dřív přednost. *** Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno ! Ale já si zkusím odpovědět sama. A protože ano, tak se vymyslel další mezičlánek - osoby s pověřením k poskytování podpůrného opatření, takzvaný garant, jak ho nazývám, ale k němu samotnému také později. Kontaktní centrum provede v bytě inspekční činnost. Domnívám se, že toto mají za úkol současně i úřady práce, aby věděly, kam poukazují příspěvky a doplatky na bydlení. V praxi však víme, jak to vypadá. Pro nadmíru administrativy není možné tato šetření vykonat a státní peníze končí tam, kde končí - často v nevyhovujících bytech, kde je plíseň a další, není záchod, není zabezpečen ohřev teplé vody a tak dále. Ale to už mají povinnost dělat současné úřady práce. Já chápu snahu ministerstva o vylepšení. Stálo by za to se zamyslet nad zefektivněním stávajícího systému, než vymýšlet nový, například jak ulevit současným pracovníkům, kdy samotným žadatelem o podpůrné opatření v bydlení může být prakticky kdokoliv, včetně cizinců a azylantů. Jen pracovník v kontaktním centru vyhodnotí, zda spadá do osob dle přílohy číslo 4 zvláštně chráněných osob, a kontaktní centrum vyhodnotí, zda bude zapsán na seznam vhodný pro poskytnutí podpůrného opatření. Pane ministře, jaký bude postup určování priorit? Která z osob dostane byt přednostně? Bude dle nějakého interního postupu definováno například, že matka samoživitelka bude mít přednost před seniorem? Oba spadají do přílohy číslo 4 a k dispozici je jen jeden vhodný byt. Necháte to rozhodnutí na radě města, pokud se bude jednat o městský byt? A pokud soukromý, bude doporučení dávat garantovi kontaktní centrum? Nebo si bude garant vybírat sám? Jak určíte, kdo je víc potřebný z těch potřebných? Jsem ráda, že jste alespoň definovali vztah žadatele k dané obci, kde musí žadatel prokázat v průběhu posledních dvou let nějakou sounáležitost s tou danou obcí nájemní smlouvou, pracovní smlouvou nebo potvrzením o studium. Nejprve jsem chtěla upozornit na to, že osoby, které budou o toto žádat, často nemají v pořádku své dokumenty a bylo by vhodné používat například čestné prohlášení. O těchto dokladech, které bude potřeba dokladovat a které budou uznány, podrobně mluví výkladová důvodová zpráva, kde se třeba uvádí, že se může dokladovat i de facto nocleženka nebo případně dát nějaké potvrzení o placení nějakých účtů. Touto vazbou k místu bude aspoň částečně omezena migrace za bydlením v rámci měst. Mohu také pochválit možnost nahlížet do systému k jednotlivým uchazečům v rámci celé České republiky a tím pádem omezení poskytnutí podpůrného opatření osobám, která pravidla poskytnutí podpůrného opatření nějak porušila. Napadá mě však jedna otázka. Někdy se v životních situacích stává, že se musíte přestěhovat například za prací. Uživatel je příjemcem podpůrného opatření v městě A, přestěhuje se do města B a já mám dotaz, zda mu v městě B bude poskytnuto opatření jen z titulu vedení v evidenci, nebo bude tato osoba odkázaná opět na soukromý sektor a mnohem dražší bydlení a další problémy v novém městě? A nebo bude moct znovu být zařazen do evidence v tomto novém městě až po dvou letech? Další pasáží je zařazení bytu do evidence. Ve své zpravodajské zprávě jsem uváděla, že zařazení bytu do evidence je dvojí. První je obecního. V tomto směru nemám se zákonem problém, ba naopak. Finanční motivace pro zařazení bytu do evidence a využití prostředků na zvelebení bytového fondu bez vazby na byt v evidenci vnímám pozitivně a může vést k motivaci obcí rozšiřovat svůj bytový fond. Druhým pak je soukromého. Ano, a tady se nacházím s vámi ve zcela odlišné filozofii a naprosto nesouhlasím s tímto postupem. Majitel bytu - domu si bude muset najít osobu s pověřením k poskytování podpůrného opatření, dále jen garanta, sám byt nemůže poskytnout a nabídnout městu. Garantem bude definovaná osoba krajským úřadem, ideálně realitní kancelář nebo neziskový sektor, který má s tímto zkušenost. Může to být samozřejmě i jiná osoba, ale ta musí být vždy zapsána v povoleních od krajského úřadu s uveřejněním účetní uzávěrky tři roky zpět. Tím se aspoň eliminují noví neověření poskytovatelé. No, a tady je ten moment, když tvrdím, že se stát stává novodobým obchodníkem s chudobou. Dám čistě hypotetický příklad. Já jako majitel bytu velice ráda přenechám byt do tohoto systému, i když budu smířena s tím, že nebudu na nájemném vydělávat astronomické částky. Naprosto se zbavím jako vlastník nemovitosti všech práv a povinností a předám je na garanta. Pokud nájemník neplatí, nevadí, stát přes garantovi poskytovanou odměnu mi nájem doplatí. Nájemci budou dělat problémy? Nevadí, od toho mám přece garanta, aby sousedské vztahy urovnal. Dojde k poškození bytu? Nevadí. Garant je odpovědný za zjednání nápravy. Kde jsou povinnosti majitele? Je pravda, že ne všichni majitelé nemovitostí toho budou chtít využít, ale v našem kraji, kde na slušného nájemníka narazíte jen těžko, tak se rád těchto povinností zbaví. A kde máte jistotu, že to nebude vyvolávat poptávku spekulantů a dalšího skupování bytů právě ve městech, kde problémů je již více než dost? Protože stále je to výhodný obchod a ještě mi stát bude garantovat bezproblémovou údržbu a spekulant nebude muset platit za své správce, protože ty mi přece uhradí sám stát. Pokud se byt bude nacházet ve společenství vlastníků bytových jednotek, není požadováno po majiteli bytu prokázat bezdlužnost vůči SVJ. Co když majitelem bytu je neplatič a nájemné od nájemníků nebude hradit povinné úhrady v rámci SVJ? Víte, jak se na případného nájemníka bude dívat zbytek obyvatel daného SVJ? To se asi míjí úplně zákon účinkem v tuto chvíli. A další z problémů, které vidím, je v § 23, kde je v odstavci 1 písmene B napsáno: "Poskytnutí podpůrného opatření v souvislosti s tímto bytem nezhorší míru sociálního a prostorového vyloučení v oblasti, kde se tento byt nachází." Pane ministře, vím, že se k tomuto bodu připravuje na Ministerstvu pro místní rozvoj metodický pokyn. Mohl byste nás s připravovaným metodickým pokynem seznámit? Já sama informace mám, ale bylo by ode mě nefér, abych seznamovala s parametry poslance já, případně, pokud to neuděláte, vystoupím a budu se doptávat a případně informovat, protože ze zákona není zcela evidentně jasné, co se tou mírou myslí. Můžu poskytnout byt nebo celý panelák ve všech lokalitách města, i v těch problémových? Protože pokud ano, doopravdy míru sociálního vyloučení nezhorším, tak pak se vracím zpět ke spekulaci o poskytnutí bytu do systému s garancí pro současné obchodníky s chudobou. Garance a smlouva s majitelem. Mezi vlastníkem bytu a garantem bude uzavřena smlouva. Ve smlouvě bude uvedena výše garance maximálně na dva nejvýše přípustné nájmy, aby byl poskytnut garantovi příspěvek. Takže pokud se nepletu, pro nájemce tímto neodpadá jistina ani používaná vratná kauce. Nebylo by tedy jednodušší upravit podmínky, za kterých se poskytuje z mimořádné okamžité pomoci vratná kauce? Protože i tento nový systém nám nepomůže nastěhovat osoby bez velké finanční rezervy nebo další pomoci státu v podobě mimořádné okamžité pomoci. No a samotná asistence. *** Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno ! Pokud některý z nájemníků, který nemá dostatečné kompetence k bydlení - bude mu poskytnuta asistence. Vím ze svého okolí, pokud nejsou tyto osoby vedeny, většinou své kompetence k bydlení si samy neosvojí. Nicméně i zde je určité riziko, že nájemník nebude s asistencí spolupracovat. A velice mi vadí, co v zákoně chybí, že nespolupráce s asistencí nebude důvodem k podání výpovědi z nájmu. Naopak, je v § 51 odst. 3 uvedeno: podporovaná osoba může smlouvu o asistenci vypovědět bez výpovědní lhůty. Toto se bude snažit v případném druhém čtení napravit. Co je ale mou velkou kritikou, je, že asistenci budou provádět osoby zapsané na seznamu u krajského úřadu a většinou to budou již fungující neziskové organizace. Nechci v žádném případě všechny házet do jednoho pytle. Ale co tedy dělaly do současné chvíle? Proč tedy - než zavádět další pozice - nesoustředit se na současnou revizi neziskového sektoru a důslednou kontrolu jejich (jeho) činností a výsledků? A pokud tedy bude asistence zavedena konečně hlídaná, dojde k revizi a redukci financí poskytovaných na podobnou činnost? Samotné finance, co nás to bude stát, když dáme byt do systému. Výši příspěvku stanovuje svým nařízením vláda. V samotném zákoně je uvedeno zatím vyhláškou, ale to bylo změněno v samotné vládě, takže bude nařízením vláda (vlády?). Mám dobrou zprávu pro obce. Pokud poskytnete svůj byt, tak pokud jste z Prahy, z Brna, tak tento finanční příspěvek bude činit 40 až 67 tisíc za byt za rok, pro ostatní obce v ORP to bude 41 až 62 tisíc za rok. A soukromník - který já tak kritizuju - pro garanta za správu samotného bytu za rok: Praha, Brno 34 až 46 tisíc za byt, ostatní ORP 25,5 až 40,5 tisíce za rok. Ale to samozřejmě nekončí pro garanta, že jo. Pro garanta za získání - musím podotknout - a obsazení bytu se vyplácí ještě takzvaná jednorázová odměna za to, že ten byt získal: v Praze a v Brně to bude 17 až 23 tisíc a za ostatní to bude 11 až 15 tisíc za byt. Hm... Kde tedy máte jistotu, že nebude korupce, že mě někdo neuplatí, abych tam tento byt dal do toho? Nebo bych dostal přednost? A asistence. Asistence je vypočítána takovým způsobem, aby obhospodařoval jeden pracovník maximálně 10 rodin, a v Praze a v Brně bude tvořit 68 až 90 tisíc za byt a za rok, takže krát 10, a pro ostatní obce to bude 68 až 92 tisíc. Garant i obec musí poskytnout vyúčtování, na co prostředky vynaložili. Nepředpokládala bych, že bude některá z částek vrácena zpět do státního rozpočtu, protože vše bude řádně využito, přece... cesťák něco stojí, něco, nějaké poradenství, byl jsem navštívit a tak dále, takže určitě se nebude nic vracet do státního rozpočtu. A když jsme u financí, tak mě ještě napadá taková malá finanční úvaha. Když máte 1,43 miliardy korun za rok. Vy jste mluvil o tom, že nám to sníží samozřejmě náklady na různé další sociální služby. Ale to neznamená, že ten člověk nebude moct žádat dál o podporu na bydlení, o příspěvek na podporu bydlení a další jiné služby. Kde jsou vyčísleny tyto náklady? Je to trošku nespravedlivé uvádět jednu část, kde můžeme ušetřit, ale na druhé nedat další informace. A abych nebyla jenom tak negativní, tak dáme na závěr malé shrnutí, na které se všichni určitě těšíte. Návrh zákona má sice ambici řešit osoby ohrožené ztrátou bydlení, ale zcela vynechává osoby, které sice na bydlení dosáhnou, ale náklady na bydlení jsou pro ně neúměrně vysoké. Těmto osobám není věnován ani malý odstavec. Tím zcela postrádá snahu řešit dostupné bydlení a vlastnické bydlení, například formou družstevního bydlení. Zákon tedy nepodporuje vybudování žádného nového bytu. Zákon zavádí nové pozice a ukládá nové povinnosti ORP, přitom mnoho těchto činností je řešeno ve stávajícím systému, avšak bez větší kontroly a provázanosti na řešení problémů. Vzniká celkem cca 350 nových míst od ministerstva, přes kraje, obce, neziskový sektor - a podporuje novou činnost, kdy stát mého pohledu se staví do role obchodníka s chudobou, dává prostor k potenciálu korupčního jednání a může způsobit pnutí mezi sociálními skupinami, může zhoršit situaci v lokalitách s vyšším procentem vyloučených lokalit, kdy místo jejich eliminace může docházet k rozšíření nežádoucích jevů do klidných lokalit postižených měst. Z tohoto důvodu dávám návrh na zamítnutí v prvním čtení k zákonu 729 a v případě, že neprojde, tak dávám návrh k dopracování o problematiku družstevního bydlení, také k 729. A ještě bych se ráda vyjádřila k sněmovnímu tisku 730. Ten z celkového principu stanovuje nové, docela pro mě i pozitivní věci, jako nahlížení do jednotného systému, zavádí princip rozkazu k vystěhování - otázkou je však, kolik těchto lidí to opravdu využije, protože každý má právo se odvolat. A protože je to velice úzká souvislost se zákonem, se sněmovním tiskem 729, tak i u tohoto tisku dávám návrh na zamítnutí z těchto důvodů a případně i návrh k dopracování. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vám děkuji. U obou si tedy poznamenávám, že nejdříve se bude hlasovat o zamítnutí, a poté budeme hlasovat případně o vrácení k dopracování. Já děkuji a poprosím další řádně přihlášenou, a to je paní poslankyně Maříková. Máte slovo.