Ondřej Babka

Vážený pane místopředsedo, děkuji vám za slovo. Zároveň vám blahopřeji k vaší dnešní premiéře, jde vám to skvěle. (Potlesk z levé části sálu. Místopředseda Juchelka děkuje.) Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se dnes vyjádřil nebo abych dnes vyjádřil nějaké své myšlenky a postoje nejen hnutí ANO k projednávané novele týkající se filmového průmyslu, a to i třeba v trochu širším kontextu. Nutnost veřejné podpory v případě kinematografie u státu, jako je Česká republika, není otázkou pouze posledních let, ale kultura, nebo jestli chcete, kreativní průmysl jsou předmětem finanční podpory od státu de facto několik posledních stovek let. Dnes už si to možná ani neuvědomujeme, jak podpora v minulosti, například bohatých mecenášů, pomohla vytvořit nesmrtelná díla, například klasické hudby, ze kterých pozitivní externality, o kterých potom později také budu mluvit, ze kterých čerpáme dodnes, dnes a denně, a to nejen v našem hlavním městě, tedy zde v Praze, ale i v dalších kulturních metropolích Evropy, jako jsou Vídeň či Paříž. Tady nemluvím pouze o těch desítkách tisíc turistů, jenž každoročně naši Prahu navštíví, aby navnímali právě genius loci míst, která inspirovala ke své tvorbě například Bedřicha Smetanu, Antonína Dvořáka či Wolfganga Amadea Mozarta, ale mluvím o obyčejné a každodenní radosti všech nás, kteří si ty nesmrtelné melodie často pouštíme sami nebo je prostě někde slýcháme. Ostatně i novodobé audiovizuální umění, tedy v tomto případě film či seriály, přinášejí ať už podobnou, či stejnou radost stovkám tisícům lidí a podpora právě české kinematografie má i z ekonomického pohledu nesčetně pozitivních externalit. A já se chci právě nejenom na ten ekonomický pohled dnes zaměřit s tím, a toto jasně deklaruji, že jsme dlouhodobě jako hnutí ANO podporovali navyšování filmových pobídek, stejně tak jsme po dohodě právě s Ministerstvem kultury v minulém roce pomohli odblokovat filmové pobídky a celkově za našich vlád víte dobře, že podpora filmových pobídek každoročně rostla. *** Tak i přesto se k některým bodům této novely vyjádřím částečně kriticky, a to ne proto, že bych nebo že bychom nepodporovali tuto předloženou novelu, ale vycházím z nějakého svého přesvědčení, že právě i podpora audiovize, protože jde o státní peníze, musí být efektivní, musí být smysluplná a právě z pohledu státu musí dávat jednoznačný smysl. Začnu právě navyšováním těch filmových pobídek. Pan ministr tady o tom již hovořil, že dojde k výraznému navýšení právě tohoto rozpočtu, přičemž výše dotace účelově určené na filmové pobídky má podle nového zákona, který dnes projednáváme, odpovídat minimálně šestinásobku výnosů z fondu audiovizuálních poplatků za předcházející kalendářní rok, a to dle důvodové zprávy vlastně znamená, že by se celkový objem finančních prostředků na filmové pobídky měl pohybovat v rozmezí mezi 1,7 miliardy až 2,3 miliardy korun, přičemž i sama důvodová zpráva uvádí, že maximální částka nebo maximální výše podpory je prakticky nemožná nebo nedosažitelná. O té nepředvídatelnosti tady pan ministr hovořil, já se k tomu pak ještě dostanu, až o tom budu mluvit konkrétněji. Proto zde mám hlavně dvě důležité poznámky. Jednak, vážení kolegové, musím konstatovat, že tento nárůst těch finančních prostředků je velmi zásadní a je velmi výrazný a významný, a vycházím právě z informací z minulých let, kdy objem finančních prostředků na filmové pobídky v drtivé většině roků byl pod úrovní 1 miliardy korun. Nárůst objemu finančních prostředků na filmové pobídky na dvoj- až trojnásobek minulých let je nárůst dramatický, a to i když zohledníme právě třeba inflaci minulých let, a to mě vede k úvaze, jakým způsobem bude nově vzniklý fond - nebo jakým způsobem bude obecně zabezpečena efektivnost vynakládání veřejných finančních prostředků, protože naším cílem přece není a nemůže být pouze maximalizace objemu vydaných peněžních prostředků státu, ale právě maximalizace užitků a pozitivních dopadů těchto filmových pobídek. Nejsem si jist, zda toto aktuálně předložená novela docílí, ta novela, která nastavuje budoucí minimální státní podporu na daleko vyšší úrovni, než na jaké byly maximálně reálně vyplacené pobídky v letech minulých, a bohužel ani RIA a důvodová zpráva o budoucí efektivnosti dostatečně nepřesvědčila. Ostatně v RIA je explicitně uvedeno, že český audiovizuální průmysl může konkurovat nefinančními faktory - ty nefinanční faktory jsou kvalita infrastruktury, zkušená pracovní síla - my dobře víme, že pracovní síla našich českých filmařů, techniků a tak dále je na vysoké úrovni - anebo dalšími těmi nefinančními faktory může být třeba i rozmanitost lokací a tak dále. Díky těmto faktorům a referencím má Česká republika vysoký potenciál u velkých zahraničních produkcí. Ale následně už jenom pár slov dále: v RIA je uvedeno, že filmoví producenti a investoři se rozhodují zejména na základě finančních faktorů, a to je následně verifikované obrázkem, který autoři vytvořili. Ten obrázek tady mám, za chvíli vám ho ukážu. A co mě na tomto místě zaráží, je, jak právě autoři k této novele přistupují bez odůvodnění její nevyhnutelnosti, bez nějakého hlubšího vysvětlení, bez ničeho dalšího. Prostě a jednoznačně je deklarováno, že zahraniční produkce přiláká jen a pouze pobídkový systém s dostatkem finančních prostředků. Dle autorů té RIA, nebo Ministerstva kultury, je smysl tohoto zákona - nebo je toto tvrzení jasným axiomem. To, že pouze pár řádků nad definováním tohoto axiomu i samotní autoři novely přiznávají, že rozmanitost lokací filmových může být pro filmaře podstatná, se ale už jaksi zapomíná. Osobně nejsem o této jednosměrné a zjednodušené kauzalitě přesvědčen, tedy o kauzalitě, o které hovoří právě ten obrázek z RIA - to je, pane ministře, tento (Ukazuje.), že prostě pokud ty peníze nedostanete, tak tady točit nebudete. Myslím si, že to je opravdu zjednodušený příklad, a chybí mi tam nějaké jako důkladnější zpracování tohoto tvrzení. Ostatně celkem logicky, když chceme točit film nebo chcete točit film, který se odehrává například na poušti, zcela z logiky věci nebude Česká republika pro filmařskou obec nijak lákavá, a to ani kdybychom jim ten písek ze Sahary nebo odněkud zaplatili vysokými pobídkami. Jak už jsem říkal, obrázek číslo 3 z RIA (Ukazuje.) a jeho aplikace by ve své podstatě znamenala jenom race to the bottom mezi jednotlivými evropskými státy. Když zůstanu u RIA, a pan zpravodaj to tady zmínil, tak doporučuju, kolegové, nezapomenout na obrázek číslo 8 (Ukazuje.), který autoři pravděpodobně přebrali z nějaké literatury pro děti předškolního věku, pane ministře - abychom viděli rozdíl mezi takzvaným big screen a small screen, tak to máme v RIA krásně vysvětleno. Můžete se podívat, je to z vašeho oficiálního materiálu, tak to jenom tak jako pro pobavení, jakou kvalitu může mít oficiální materiál, který tady dneska projednáváme. Ale zpět k faktickým poznámkám. Opět opakuji, že filmové pobídky jako hnutí ANO z podstaty podporujeme, dělala to naše vláda v minulých letech, víte, že graf toho, jakým způsobem rostly finanční příspěvky na filmové pobídky, je zřejmý. Zahraniční filmaři často využívají české lokace, které - a tady to je možná jenom jako upozornění na to, co se vlastně může stát a může dít, protože zahraniční filmaři, kteří české lokace využívají, ale ve filmu jako takovém nakonec prezentují Prahu jako Paříž, či dokonce že se to odehrává v Londýně nebo v nějakých jiných městech. To samozřejmě snižuje právě ty již zmíněné pozitivní externality v rámci toho turistického ruchu, které Česká republika z daného projektu následně získává. Na druhou stranu Praha je typickou lokalitou, která trpí fenoménem overturismu, a tedy není úplně smyslem nebo není potřeba přilákávat do našeho hlavního města více turistů, aby ještě více zaplnili Staroměstské nebo Václavské náměstí, ale cílem by mělo být spíše přilákat jinou, bonitní klientelu návštěvníků, a toto vše má být součástí nebo by mělo být podle mého názoru součástí rozhodovací matice, jakým projektům právě budou filmové pobídky poskytovány, a to mi v návrhu zákona a v tom, jakým způsobem jednotlivé rady o tom budou rozhodovat, trošku chybí. Opětovně opakuji, že naším cílem by neměla být právě jenom pouze maximalizace objemu vydaných peněžních prostředků, tedy výše, kterou do filmových pobídek dáme, ale maximalizace užitku a pozitivních dopadů těchto investic. Možný problém s novelou se dle nás skrývá také v tom, že pokud je nastavena minimální hranice pro pobídky, znamená to, že pokud nebude dostatečný zájem filmařů, v tom případě se budou podporovat i projekty, které ale nedávají smysl a které nepřinášejí ten kýžený užitek. A proto se vás ptám, vážení kolegové zákonodárci, vážený pane ministře, jestli je to správné, jestli bychom neměli raději přemýšlet o nějakém flexibilnějším přístupu, který by lépe reagoval právě na aktuální potřeby a na situace na filmovém trhu. A také by mě právě zajímalo, jestli i toto budou nově vzniklé rady brát v úvahu a zda nebudou podporovat projekty, které jsou zbytné. Pokud se ukáže, že určité projekty nepřinášejí kýžené výsledky, měli bychom mít odvahu a najít tu odvahu, abychom tyto pobídky přehodnotili a případně dané peníze směřovali jinam. To si myslím, že by měl být smysl a cíl - zajistit to, aby každý investovaný veřejný prostředek přinášel co největší přidanou hodnotu, jak už jsem tady o tom několikrát mluvil, protože jinak riskujeme samozřejmě to, že budeme plýtvat zdroji, které bychom mohli využívat mnohem efektivněji, a sami dobře víme, pane ministře, že v rámci rozpočtu Ministerstva kultury by to samozřejmě bylo vhodné prakticky v každé kapitole. *** K dalšímu bodu novely v rámci audiovizuálních poplatků - a myslím, že to tady nebylo úplně zmíněno a že to vlastně z té novely není až tak zřetelné, ale pokládám to za krok správným směrem, který narovná tržní prostředí, a to je rozšíření okruhu plátců parafiskálních audiovizuálních poplatků i na firmy, které v současné době nesídlí v České republice, standardně je to například Netflix či HBO nebo Disney a podobné další platformy, které ale jsou zaměřeny právě na uživatele v České republice, tak to pokládám za rozumné a odstraňuje to samozřejmě dosavadní diskriminaci právě vůči českým platformám, které nějaký poplatek odvádějí už dnes. Ty české VOD platformy jsou například Voyo či Prima Plus a další. Tato část novely samozřejmě reaguje primárně na postpandemický vývoj a tohle si myslím, že je správné. Bohužel z důvodové zprávy není zřejmé, či (zda) se rozšíření okruhu plátců parafiskálního audiovizuálního poplatku bude týkat i provozovatelů platforem AVOD, tedy advertising video on demand. Takže to je můj dotaz na pana ministra, protože standardně například u platforem jako YouTube, jestli i tito budou za reklamu vysílanou v České republice odvádět poplatky? Jestli kýváte, že nebudou, tak tohle je věc, na kterou bychom se ještě mohli zaměřit, protože pokud se nepletu, tak právě je to diskriminační vůči českým AVOD platformám, jako je například Nova.cz a další. Takže tohle je věc, na kterou bychom se ještě mohli v dalších čteních zaměřit, jestli by nějakým způsobem nešlo přispět k tomu, aby rovnováha na tom trhu byla i tady v tom případě. Vzhledem k tomu, že se poplatek právě počítá z výnosů za poskytování služeb, ale současně i z reklam zobrazených uživatelům v České republice, tak by mi dávalo logiku, že i ty platformy, které (spadají?) pod model AVOD, měly být plátci těchto poplatků. Za částečně problematické - a já už jsem (to) tady zmínil - považuji, že provozovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání musí odvádět 3,5 % z výnosů na území České republiky a z toho minimálně 1 % jde právě do Fondu a zbytek - tedy těch 2,5 %, je tam stanovené rozmezí - musí investovat do nákupu nebo výroby audiovizuálních děl, přičemž polovina těchto investic musí být realizována s českými výrobci, kteří nejsou majetkově propojeni s provozovatelem. Takto to v tom zákoně stojí, a pokud tedy provozovatel nechce investovat, ta částka, těch 2,5 % se navýší plus 1 %, a musí tedy odvádět celou částku, tedy 3,5 % odvést do Fondu. A tady mám zase otázku: jakým způsobem bude kontrolováno, zda právě polovina těchto investic bude realizována s českými výrobci? Kdo je považován za českého výrobce? A tak trochu zde vidím až značný prostor pro budoucí optimalizace právě zahraničních investorů, jestli jsme tady nebyli až příliš vstřícní v tom, že podíl nebo ta procenta, která musí jít do přímých investic, jestli není až příliš vysoký. Ale chápu, že je to v rámci nějakého vyjednávání, v rámci nějakého kompromisu se dospělo k těmto číslům. Jednou ze základních myšlenek novely má být předvídatelnost státní podpory. Vy jste o tom, pane ministře, hovořil, že v této chvíli bylo každoročně nepředvídatelné, jak velká částka půjde na filmové pobídky. Nicméně si myslím, že právě možnost pohybu poplatků v rámci škály mezi 1 a 3,5 % tak výrazným způsobem snižuje právě onu již zmiňovatelnou (zmiňovanou?) předvídatelnost státní podpory, a budeme se možná divit, jakým způsobem každoročně bude rozdíl mezi filmovými pobídkami rozdílný, nebo tedy jiný. Výnosy z audiovizuálních poplatků přímo vstupují do výpočtu dotace na filmové pobídky a tady se tato nepředvídatelnost umocňuje. Za mě to jde zcela proti deklarovanému duchu zákona, a jak říkám, budu sledovat, jakým způsobem vlastně se to bude do budoucna vyvíjet. Zmínil jste to tady jak vy, tak pan zpravodaj, já to určitě hodnotím také pozitivně, že v rámci předložené novely zákona je rozšíření podpory o videoherní průmysl. Český videoherní průmysl samozřejmě, jak víme, dosahuje výrazných úspěchů na mezinárodní scéně a ze své podstaty je vysoce konkurenceschopný, právě proto, jaké tady máme firmy a lidi, kteří se v tomto oboru pohybují, a navíc je dle mého názoru i na rozhraní kreativních průmyslů a informačních technologií - nebo informačních technologií, což je samozřejmě směr, kterým by se určitě Česká republika měla do budoucna - a nejen Česká republika jako taková, ale i česká ekonomika, protože videoherní průmysl je v tomto velice významný - tak určitě je to směr, kterým bychom se měli v dalších, příštích dekádách, ubírat. Na druhou stranu si opět kladu otázku, zdali je toto odvětví, které je na mezinárodní scéně vysoce konkurenceschopné, jestli je odkázáno na státní podporu. A zase bude zajímavé sledovat, jakým způsobem nově vzniklá rada, která se bude zabývat přímo pobídkami pro videoherní průmysl, jakým způsobem bude postupovat. Vážené kolegyně, vaši kolegové, já jsem tady hovořil o vizi prosperujícího, dynamického a kulturního prostředí, prostředí audiovize, kde každý investovaný prostředek přináší skutečný, kýžený pozitivní efekt. Mým cílem určitě nebylo zde být nějak přehnaně kritický, ale promítnout do novely, kterou jako hnutí ANO kvitujeme, pár faktických poznámek, které určitě v rámci konstruktivní debaty v dalších čteních budeme moci nějakým způsobem prodiskutovávat dál. Já se budu těšit na další projednávání ve druhém čtení a v tuto chvíli vám děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, a to pana poslance Pavla Svobody. A než se ujme mikrofonu, přečtu ještě jednu omluvu, a to, že pan Michael Kohajda se z pracovních důvodů omlouvá od 13 do 13.05. Máte slovo.