Andrea Babišová

1. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 738/ - prvé čtení

TechnologyCycle 2021-2025Bill 9999#79source ↗

Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Nebudu opravdu dlouhá, přišla jsem dokonce bez jakékoliv koncepce či papíru. Víte, v úterý dopoledne, když probíhal náš poslanecký klub, tak nás navštívila návštěva. Přišli oba dva generální ředitelé ať České televize, tak Českého rozhlasu. Požádali nás o schůzku s tím, že by nám rádi vysvětlili, z jakého důvodu bychom měli podpořit tento nově vznikající zákon. *** Neautorizováno ! Oba dva začali spatra, oba dva začali hospodařením, oba dva vysvětlovali stávající situaci v obou těchto organizacích. Byl mezi nimi trošičku rozdíl. Pan generální ředitel Českého rozhlasu říkal, že když nastoupil do funkce, tak začal prostě dělat manažerské změny. Provedl nějaké personální úpravy, odešlo několik zaměstnanců, udělal nějakou redukci pořadů a podařilo se mu, měl rozpočet, nebo hospodaření za rok 2023 měl vyvážené a skončil bez přebytku, ale taky bez dluhu, když to řeknu takto. Omlouvám se. V této chvíli nastoupil k pultíku pan generální ředitel České televize. Jeho situace je samozřejmě podstatně jiná. Když kdysi nastupoval na pozici generálního ředitele České televize pan Dvořák, tak předchozí vedení mu vytvořilo takzvaný rezervní fond, ve kterém bylo v té době přes 4 miliardy korun. Pan Dvořák tento fond - samozřejmě měl to být rezervní fond opravdu pro krizi, ale pan Dvořák, pokud se hospodaření každoroční České televize nedařilo, tak prostě pomaličku do toho rezervního fondu sahal a vypomáhal si vykrytím rozpočtu. Dneska už tam pan generální ředitel Dvořák není. Je tam nový pan ředitel a jeho situaci mu samozřejmě vůbec nezávidím. Ten moloch, ten obrovský kolos České televize, který se skládá ze tří částí, ať je to Česká televize Ostrava, Brno a Praha, je samozřejmě velký a je třeba to ufinancovat. Já pocházím i podle mluvy z Ostravska, několikrát jsem byla na Dnu otevřených dveří České televize Ostrava, protože mě to zajímalo. Opravdu musím potvrdit slova mé předřečnice, paní poslankyně Voborské, která tady řekla, ať se tam zajdeme podívat, v jakém stavu jsou budovy, jaké je technické vybavení a tak. Musím říct, že ostravská televize, je to asi dva tři roky, dostala nové technické vybavení. Vím, že se tam opravdu dávaly velké peníze z centrály z Prahy a dneska, nevím, kdy tam byla paní poslankyně naposledy, ale myslím si, že ty budovy už v takovém katastrofálním stavu nejsou a naopak technika je velice moderní. Přesto si myslím, že Česká televize je opravdu moloch. A je třeba se zamyslet nad tím, jestli je třeba mít tři takovéto stanice - Ostrava, Brno, Praha. Pan generální ředitel Dvořák ve svém působení otevřel samozřejmě i mnoho pořadů, otevřel mnoho stanic, začalo ČT3, začalo ČT art a další, což je sice chvályhodné, ale poté podle peoplemetru se zjistilo, že prostě ta sledovanost není veliká. A dneska už víme, že došlo ke zrušení vysílání ČT3, protože se to prostě finančně nevyplatilo. Stávající pan generální ředitel České televize má opravdu těžkou pozici. Z rezervního fondu, ve kterém před několika lety byly 4 miliardy korun, dnes zbývá opravdu dle velmi ověřených informací 300, maximálně 500 000 korun. Proto nám také na schůzce na jednání poslaneckého klubu hnutí ANO řekl, že příští rok ta televize opravdu bude v krizi, protože on tu částku, která mu bude chybět, už nemá z čeho vykrýt, protože rezervní fond už nebude existovat. Mě mrzí, že používání toho rezervního fondu prostě nebylo nějakým způsobem více kontrolováno Radou České televize, protože takto pan ředitel Dvořák vykazoval každý rok vyrovnaný rozpočet a také každý rok si potom inkasoval svoji odměnu za hospodářské výsledky České televize. Výsledkem je, že prostě tato televize je v krizi, a následek je nový zákon, který tady teď projednáváme. Dneska tady moje předsedkyně klubu Alenka Schillerová dopoledne řekla jednu věc: ať se zeptáme mladých lidí na to, jestli vůbec dneska používají rozhlas nebo v jakých procentech se dívají na Českou televizi. Ale to je ta mladá skupina. A pak tady máme skupinu občanů, což jsou ti senioři, pro které je často ta televize a ten rozhlas jeden jediný sociální kontakt s okolím. Jsou to lidé, kteří jsou velice špatně pohybliví, a první, co ráno udělají, je, že zapnou televizi nebo si pustí rozhlas, aby se dozvěděli, co se děje ve světě. Už se mi mnohokrát stalo, že v lékárně platím za seniory za léky, protože se rozhodují, jestli si doplatí ten nebo tento lék, protože na to prostě finančně nemají. A ač je ta částka, můžeme říct, "v uvozovkách" směšná, 25 korun - co to dneska je? - tak prostě, jak už tady mí kolegové říkali, znamená to osm rohlíků, pro někoho to znamená doplatek na lék. Prostě tak to je. A je to jejich jediný sociální kontakt. Takže já tady dneska apeluju na to, že druhé čtení u tohoto zákona bude opravdu asi dlouhé a bude složité, respektive pojďme se domluvit na tom, že pozměňovací návrhy, které se budeme snažit podávat proto, aby prostě tento zákon měl hlavu a patu, aby našel slovo, nebo respektive i prostě kousek uznání i u koalice. Děkuji. Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Jako další vystoupí pan poslanec Martin Kolovratník, Jana Hanzlíková, Zdeněk Kettner a další. Máte slovo.

Source: ParlText CEE · speech_id CZ_S_20240711_00079