Lubomír Brož
1. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 738/ - prvé čtení
Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, stojíme před návrhem, který nejen rozšiřuje pravomoci České televize a Českého rozhlasu do oblasti boje proti dezinformacím, a to bez jakýchkoliv jasných pravidel a záruk, ale také zavádí plošný poplatek, který prakticky trestá každého občana za vlastnictví moderní technologie. Je to útok na naši důvěru i útok na peněženky všech, kteří již dnes v těchto institucích nevidí záruku objektivního zpravodajství. Jednou z nejpodstatnějších věcí, která mi tady chybí a měla být ještě před předložením toho návrhu, je možnost kontroly ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu. Já vím, že je k tomu potřeba změnit ústavu, ale mělo to přijít předtím, protože tím by získala tato novela mnohem větší důvěru občanů a myslím si, že obecně i politiků, protože je to ta nejklíčovější, která musí přijít prostě do oblasti veřejnoprávních médií. A opravdu nerozumím tomu, že tady absolutně vypadla. Slyším jenom sliby, že možná někdy, protože víme, že to už asi v tomto volebním období nebude. Tady všechno padlo. Kolegové říkali o jednotlivých fázích, já už o tom nebudu mluvit detailně. Jen k tomu přispívání do boje proti dezinformacím. Tyhlety úkoly dostává Český rozhlas a Česká televize hned v úvodu novely, ale návrh nijak nereguluje, neříká, jak se budou na půdě České televize a Českého rozhlasu dezinformace určovat, kdo vůbec bude za rozhodnutí o tom, zda jde o dezinformaci nebo odlišný názor na věc, odpovědný a zda vůbec Česká televize, Český rozhlas mají kvalifikaci na to, aby tohleto ony rozhodly. Podle mě je to naprosto nesmyslný úkol a tenhleten bod by rozhodně měl z novely vypadnout. A já v to pevně doufám, že bude vyřazen. Co se týče samotného financování, padlo už o tom hodně. Padly tady příklady ze zahraničí, které v podstatě obhajovaly. Ono to je přesně všechno se vším, že se každá statistika dá nějakým způsobem vymluvit. Ale nesporným faktem je, že v posledních deseti letech velké množství evropských zemí přešlo na platbu z veřejných rozpočtů, to znamená, skončily tam licenční poplatky. V současné době, jestli to tedy mám úplně dobře, ve dvou zemích Evropské unie se platí vyloženě daň z médií, která je pevně stanovená, je progresivní podle výše příjmu a platí ji ti, co podávají daňové přiznání. Potom je licenční poplatek tak jako u nás v deseti zemích, a přitom jedna z nich už se v podstatě rozhoduje o tom, že od tohoto licencování ustoupí. Z veřejných rozpočtů, ze státního rozpočtu je v Evropě veřejnoprávní médium financováno v patnácti zemích, v naprosté většině. Já neříkám, že by to tak mělo být. Ale mně obrovsky chybí ta diskuse, která měla na tohle téma být. Široká, opravdu odborná diskuse. Slyšel jsem tady něco o nějakých seminářích, o konferencích a podobně. Ale to není to, co si představuju v případě takovéto rozsáhlé a závažné novely. Za mě v tomto stavu je prostě naprosto nepodpořitelná. A já věřím, že v průběhu dalších čtení se dostaneme alespoň k nějakému vylepšení. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Karla Maříková a poté pan poslanec Radovan Vích. Prosím.