Lucie Šafránková

Dobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Tak jak všichni víme, tak dnešní koalicí svolaná mimořádná schůze má jediný cíl, a to zvýšit poplatky za Českou televizi a Český rozhlas. Jako argument tato koalice využívá to, co všechny občany České republiky po jejich nástupu k moci trápí nejvíc - zdražování. A protože se v této oblasti už dlouho nezdražovalo, tak proč této situace nevyužít, že? Na první pohled by se zdálo, že jde o detail. 15 korun za Českou televizi a 10 korun za Český rozhlas, co to v dnešní drahotě je? Zeptejte se sociálně nejslabších spoluobčanů, kterým tato Fialova vláda bere nejvíce a nejčastěji, zda si můžou dovolit každý měsíc hodit byť jednu jedinou korunu do koše. Jednoduše nejde o nic jiného než o další zvyšování daní českým občanům, podnikatelům a firmám. No a této vládě, která šla do voleb s heslem "nebudeme zvyšovat daně", jde jako po másle, a vy, milí občané, obraťte své peněženky bez ohledu na to, jestli placené služby využíváte, nebo ne. Jenže problém je obludnější a tato novela je ještě záludnější. Jde o nalití peněz bez analýzy, bez zjištění skutečného stavu. Vážené kolegyně, vážení kolegové, my jsme dneska odpoledne obdrželi jeden důležitý dopis. Ten dopis je z Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky a já mám pochybnosti, jestli jste ho všichni četli, a proto dovolím si ho zde ocitovat. Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče, obracím se na vás jménem podniků a zaměstnavatelů České republiky, respektive jménem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky, ve věci novely zákona o České televizi a o Českém rozhlasu. Dovolte mi prosím touto cestou sdílet s vámi obavy, připomínky a kritiku podniků a zaměstnavatelů České republiky. Návrh výrazně zvyšuje administrativní náročnost procesů pro podnikatele a zaměstnavatele. Navrhovaná změna rozšiřuje okruh nejen přístrojů pro rozhlasové a televizní vysílání, na které se platební povinnost bude vztahovat, ale navíc u podnikatelů je to změna svázaná i s vykazováním počtu zaměstnanců. Poplatky se mají nově hradit v závislosti na počtu zaměstnanců a pro osoby pronajímající dopravní prostředky z každého takového prostředku. To vyvolá řadu otázek, na které není ani v důvodové zprávě dostatečná odpověď. **** Neautorizováno ! Rozsah těchto dopadů na podnikatelské subjekty není vyčíslen. Jedná se o zásadní otázku, která neodůvodněně omezuje podnikatelské a zaměstnanecké prostředí. Není zde ani žádná vazba mezi počtem zaměstnanců a sledováním rozhlasu a televize. Návrh budí dojem, že zaměstnanci chodí do práce sledovat televizi a poslouchat rozhlas, což není pravda a zaměstnance to do jisté míry dehonestuje. Není vůbec zohledněno, zda povaha práce vůbec umožňuje sledovat televizi a rozhlas. Není zohledněn pracovní úvazek zaměstnance ani to, zda práce náhodou není vykonávána mimo pracoviště, třeba z domova. De facto se zavádí daň ze zaměstnance. Velmi široká a právně nejasná je navíc definice rozhlasového a televizního přijímače nově jako zařízení technicky způsobilá k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového, respektive televizního vysílání bez ohledu na to, jakým způsobem je takové vysílání přijímáno. Do vymezení přijímačů tak budou nově spadat například všechny počítače a mobilní zařízení, ať už mobilní telefony, nebo tablety, které jsou technicky způsobilé přijímat rozhlasové a televizní vysílání. Dojde tak k navýšení počtu poplatníků, kteří budou povinni platit poplatky. Jakým způsobem mají zaměstnavatelé tyto skutečnosti sledovat a vykazovat? Doložení skutečnosti, že někdo vlastní mobilní telefon či počítač, nelze realizovat bez dalších nákladů a stanovení dalších povinností širokému okruhu osob. Z ústavněprávního hlediska by mechanismus zvyšování poplatků neměl být navázán toliko na nařízení vlády jakožto podzákonného předpisu a mělo by být nadále řešeno změnou zákona. Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče, jsme přesvědčeni, že návrh novely předmětného zákona zakládá nové povinnosti pro české podniky a zaměstnavatele. Zvyšuje jejich náklady, administrativní zátěž a de facto předpokládá, že čeští zaměstnanci se chodí do práce dívat na televizi. Prosím, abyste zvážili naše připomínky a pádné argumenty pro projednání sněmovního tisku číslo 738. V úctě pan Ing. Jiří Horecký, prezident. Takže to byl dopis, který je z Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky. Ale bohužel vláda pana premiéra Fialy má ve svém funkčním období několik jiných hlavních priorit. Kupodivu mezi ně rozhodně nepatří snahy o posílení národní a státní suverenity v rámci Evropské unie a s tím související hájení našich klíčových národních zájmů ani snahy o zlepšení sociální a ekonomické situace v České republice, která se naopak díky působení této vlády zhoršuje. A co mezi priority Fialovy vlády naopak patří? Co má pro ni v legislativním procesu absolutní přednost? Je to jednak zavedení korespondenční volby pro zahraniční voliče a proces politického ovládnutí klíčových orgánů České televize a Českého rozhlasu a následné finanční, a tím i vlivové a mocenské posílení těchto institucí coby hlavních pilířů vládní propagandy. Čeho jsme už byli v tomto směru svědky? Vláda a parlamentní většina nedávno totálně překopaly proces a pravidla voleb do kontrolních rad těchto takzvaně veřejnoprávních médií. Mimochodem zavedení korespondenční volby ze zahraničí a ovládnutí a finanční posílení České televize a Českého rozhlasu má společného jmenovatele: vládní snahu o ovlivnění a kontrolu procesu voleb a volební mediální kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny v příštím roce. K čemu tedy již došlo v tomto směru? Jednoznačně k navýšení počtu členů Rady České televize z předchozích 15 na současných 18, kdy třetinu z nich již bude nyní naprosto nesystémově volit pětikoaliční Senát s minimální legitimitou a důvěrou veřejnosti. Jde o ovládnutí rad veřejnoprávních médií vládě loajálními nebo s vládou spojenými lidmi, tedy o politické ovládnutí Českého rozhlasu a České televize. Vláda si prosadila i změnu pravidel volby generálního ředitele České televize. Zatímco předchozí znění zákona počítalo s tím, že generální ředitel České televize musí být zvolen 10 hlasy z 15, nová vládní verze toto změnila na prostou většinu hlasů, tedy 10 z celkových 18. Podobně tomu je i v případě Českého rozhlasu, kde se snížil celkový počet hlasů potřebných ke zvolení i k odvolání jeho generálního ředitele, aby oba tyto procesy byly jednodušší v situaci, kdy v obou radách jsou ještě nějací lidé zvolení v předchozích parlamentních obdobích, kdy poměry a složení vládní koalice a opozice byly odlišné od současného stavu. Vládní koalici rozhodně nejde o žádnou proklamovanou nezávislost České televize nebo Českého rozhlasu, o jejich transparentnost či o jejich finanční stabilitu, jak o tom často vládní představitelé občas naprosto a falešně hovoří, ale jen a jen o sebe, o vlastní prospěch a o to, aby ovládli veřejnoprávní média na další dlouhá léta a aby to byli pouze vládě poplatní a zavázaní televizní a rozhlasoví radní, kteří budou rozhodovat o tom, kdo bude stát v čele našich médií. Vláda si tímto postupem chce rovněž pojistit své privilegované a chráněné postavení ve zpravodajství a publicistice veřejnoprávních médií, a dělá tak tedy přesně to, z čeho neprávem léta obviňovala jiné své politické oponenty. Naprosto typickým příznakem vládní snahy o ovládnutí mediální televizní a rozhlasové rady byla volba jejich členů zde ve Sněmovně, která zcela v rozporu se zásadami personálního hlasování probíhala aklamací, veřejně a pod dohledem, respektive jak by se dalo říct, ukaž, soudruhu, jak hlasuješ. Připomeňme si ještě, že na vládní návrh nyní mohou mediální radní navrhovat jenom ty organizace, které existují déle než 10 let, to tedy znamená ty správné, prověřené neziskové organizace z prostředí takzvané liberální demokracie. A teď již pojďme také k té aktuální snaze vlády zvýšit televizní a rozhlasové poplatky, tedy de facto mediální daně, a ke snaze o zásadní rozšíření okruhu jejich povinných plátců a poplatníků. V podstatě jde o další projev daňové revoluce vlády a vládních stran, které v předvolební kampani měly jedno hlavní heslo, nebudeme zvyšovat daně, jak jsem již řekla. A tato vládní novela chce také sebrat mnohem více peněz českým firmám, což je zajímavý postup u vlády, která deklaruje jako jeden ze svých hlavních cílů podporu podnikání. Pro výpalné za Českou televizi a Český rozhlas už zde nebude podstatný počet přijímačů, ale počet zaměstnanců. Česká televize by měla díky novele získat až o 865 milionů korun ročně navíc, Český rozhlas pak 331 milionů korun. Televize přitom letos hospodaří s téměř 8 miliardami korun, rozhlas s více než 2 miliardami korun. Nově mají tyto daně hradit i domácnosti, které sice nevlastní televizi ani rádio, ale používají, jak už jsem již zmínila, chytrý telefon, tablet nebo počítač anebo mají pouze například internetové připojení. To už je v podstatě jakási novodobá daň z hlavy. Pro všechny ty důvody, které jsem tady dnes takto zmínila, tak jednoznačně podpořím návrh na zamítnutí. Děkuji. Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou poznámkou pan předseda Benda. Až zítra ráno. Takže máme 23.59, tak, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, na základě dohody přerušuji 111. mimořádnou schůzi a zítra v 9 hodin budeme pokračovat řádnou schůzí číslo 108. Jenom upozorňuji, že pět minut po skončení této schůze budeme pokračovat opět mimořádnou schůzí 111. Já vám přeji všem hezký večer, dobrou noc. A ještě si dovoluji omluvit dnes od 20 hodin do konce tohoto dne z pracovních důvodů pana poslance Samaše. Mějte se hezky. (Schůze přerušena v 0.00 hodin.) *** Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno ! (Schůze pokračovala v 10.10 hodin.) Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další den 111. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám. Aby byla zaznamenána naše účast, všechny vás odhlásím a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Náhradní karty a jejich čísla platí tak, jak bylo řečeno na 108. schůzi. Také odkazuji ohledně omluv na 108. schůzi. Nyní budeme pokračovat v projednávání přerušeného bodu číslo 1. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 738/ - prvé čtení Tímto návrhem jsme se zabývali včera, to je 11. června, kdy byla přerušena obecná rozprava. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr kultury Martin Baxa a zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Jan Jakob. Budeme tedy pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které se přihlásili poslanci Jiří Kobza a paní poslankyně Štefanová. Ovšem schůze byla přerušena v momentu, kdy byl přihlášen k faktické poznámce pan předseda Benda. Prosím, máte slovo, pane předsedo.